Dobrý den,
předně děkuji za "nelehkou" otázku. Samotná hodnota šíjového projasnění je nespecifickou, tedy "neurčitou" známkou, zvýšenou pravděpodobností více jak stovky různých problémů. Hodnota 4 mm při normálním karyotypu, normální srdeční anatomii může také říkat, že je skoro stoprocentní pravděpodobnost narození zcela zdravého plodu, protože většina možných problémů, které tato hodnota může signalizovat je spojena s abnormální chromozomální výbavou či srdečními vadami. A ty se dají s vysokou pravděpodobností, blížící se sto procentům vyloučit. Co se týče dalších prenatální ultrazvukové a chromozomální diagnostiky vzácných genetických syndromů (poruch) je komplikována skutečností, že jsou obvykle spojené jen s minimálními morfologických abnormalitami plodu. Časná ultrazvuková diagnostika je obtížná, ne-li nemožná. Se zvětšeným šíjovým projasněním je spojováno přes 100 onemocnění, ale skutečná souvislost není ještě zcela prozkoumána a na spolehlivé informace budeme ještě řadu let počkat. Jistým krokem vpřed by mohl být čip na bázi komparativní genomové hybridizace (aCGH – Comparative Genome Hybridization). Chromozomální analýza pomocí aCGH umožňuje až 1000krát vyšší rozlišení oproti konvenční karyotypizaci. aCGH má potenciál ke zlepšení prenatální diagnostiky jemných chromozomálních abnormalit, které nejsou detekovány konvenční karyotypizací, fluorescenční hybridizací in situ nebo polymerázovou řetězovou reakcí (PCR). Nedávno publikované studie u pacientů s idiopatickou poruchou učení či nevysvětlitelným postnatálním mentálním postižením, či jednotlivci s nevysvětlitelným vývojovým zpožděním nebo vrozenými anomáliemi naznačují, že vyšetření pomocí aCGH může určit až o 20% více genomických anomálií než tradiční karyotypizace. Zkušenosti s prenatálním vyšetřením pomocí aCGH jsou zatím omezené, ale výsledky na malých souborech ukazují, že řada významných submikroskopických chromozomální imbalancí může nastat ve 2-12% u "vysoce rizikových" plodů. U plodů se zvýšeným NT ve 12.týdnu a současně zvýšeným rizikem chromozomálních aberací je indikována CVS. U plodů s normálním karyotypem je obvykle o 2 týdny později zkontrolována viabilita plodu (je známo, že část těchto plodů odumře spontánně) a ultrazvukem vyloučeny strukturální anomálie (zejména srdeční vady). Další posouzení morfologie plodu se provádí ve 20-22. týdnu těhotenství a pokud se žádná strukturální vada nenalezne, rodiče jsou konzultováni v tom smyslu, že nemáme důkazy o abnormálním vývoji těhotenství, tj. že velmi pravděpodobně bude narozený plod zdravý. Dle současných vědomostí, názorů a doporučení lze analýzu aCGH považovat za doplněk, nikoli náhradu za konvenční karyotypizaci. Někteří badatelé uvádějí možnou přidanou hodnotu aCGH analýzy v populacích karyotypizovaných z indikací jako je pokročilý věk matky, úzkost rodičů, rodinná anamnéza, pozitivní biochemický screening či ultrazvukem detekované abnormality. aCGH v těchto případech přinesla další informace jen v 0.7-2.7% případů. Studie, které se omezily na skupinu těhotných se strukturálními vadami zjištěnými ultrazvukem vykázaly vyšší (8,2 - 10%), výskyt patogenních CNV. Rychlost technologického rozvoje v molekulární genetice se dostala tak daleko, že poskytují prostředky pro detekci chromozomální aberace s rozlišením
aCGH se může stát cennou pomůckou ke stanovení submikroskopických chromozomálních variant u plodů se zvýšeným NT a normálním konvenčním karyotypem. Patologické submikroskopické chromozomální varianty jsou dle současných poznatků přítomny pouze u významné menšiny těchto plodů (8.3%).
Omlouvám se za velmi dlouhé a komplikované vysvětlování. Co z toho vyplývá pro Vás: je velmi pravděpodobné, že se Vám narodí zdravé dítě. Vyšetření Cytochipem by mohlo přinést doplňující informaci v malém procentu případů (v méně jak 10%), ale co je horší, řadu výsledků tohoto vyšetření dnes neumíme spolehlivě interpretovat, protože toto vyšetření je stále spíše ve stádiu výzkumu, než v každodenní klinické medicíně. Je pochopitelné, že si přejete narození zdravého dítěte, ale reprodukce člověka, ale i život po narození zůstává nedokonalý a s jistou malou mírou nedokonalosti se prostě musíme dokázat smířit. Absolutní zdraví a absolutní jistota neexistuje a asi ani v dohledné budoucnosti existovat nebude.
Pavel Calda