_Mezinárodní den nevidomých: Zrakově postižené dítě a vše, co potřebujete vědět

Odhaduje se, že na celém světě je cca 2,5 milionu dětí, které jsou nevidomé nebo těžce zrakově postižené. Příčiny jsou různé a velmi i záleží v jaké zemi nebo regionu dítě žije. Např. z výše uvedeného čísla tvoří cca 6% dětí postižených ve vyspělých zemích. V těchto zemích je incidence nevidomosti díky medicínským pokrokům menší a příčiny onemocnění se liší. V České republice se je asi osm tisíc zrakově postižených dětí (nevidomých a těžce zrakově poškozených asi 2000 dětí).

Příčiny zrakového postižení

Nejčastější příčinou těžkého zrakového postižení u dětí ve vyspělých zemích jsou vrozené oční abnormality a jejich komplikace jako je katarakta, glaukom, sítnicové dystrofie, dále intrauterinní anomálie (infekční nebo metabolické onemocnění) a získaná onemocnění (retinopatie nedonošených, úrazy).

Kdo je to nevidomé nebo zrakově postižené dítě?  

Podle dnešních kriterií je těžce zrakově postižený pacient ten, u kterého nelze sníženou zrakovou ostrost korigovat brýlemi, kontaktními čočkami, nebo medicínskou intervencí. Nevidomý nebo slabozraký je člověk, který má obtíže a omezení v běžném denním životě.

Často je hranice mezi nevidomostí, kdy postižené dítě nevnímá ani světlo a tmu, a situací, kdy je zrakové vnímání na úrovni slabozrakosti, úzká. V případech slabozrakosti, zrak ještě zůstává dominantním smyslem a dítě může na určitou vzdálenost vnímat pohyb předmětů nebo je i mírně rozeznat. U nevidomosti kontakt s okolím přebírají ostatní smysly, zejména sluch a hmat.

Nutno ale zdůraznit, že vidění  představuje  komplex  různých funkcí a proto nejde jen  o vlastní  zrakovou ostrost ,ale také o to jaké periferní vidění má dítě  (různý rozsah zúžení zorného pole, výpady zorného pole atd),jakou má kontrastní citlivost (vnímání předmětů za snížených světelných podmínek) ,jak je citlivé na světlo atd.

 Vazby zrakového postižení na ostatní onemocnění

U 60 % dětí se společně se zrakovým postižením vyskytují i jiná celková onemocnění. Mohou se kombinovat také zraková a sluchová onemocnění. Patří jsem  děti s poruchou pohyblivosti např. po mozkových obrnách, různé vrozené psychomotorické retardace, syndromy apod.

Jaké mohou být první projevy a známky zrakového postižení u dítěte

Rodiče si mohou již od narození všimnout, že s očima jejich dítěte není něco v pořádku. Například pozorují bloudivé pohyby očí, vtláčení prstíků do očních štěrbin, nesoustředěnost, poruchy při fixaci předmětů – příkladem je nekoordinovanost pohledů očí nebo jejich absence při nabízení hračky apod. U některých dětí může být přítomno výrazné šilhání, změny velikosti a tvaru očí nebo i barvy – šedavé zbarvení zorniček, neprůhledné velké rohovky očí apod.

Zdroj: Shutterstock.com

Všechny tyto příznaky by měly být výzvou pro vyšetření dítěte specializovaným dětským oftalmologem. Platí to také pro rodiče, u kterých se vážné oční vady vyskytovaly v dětství nebo jsou v jejich příbuzenstvu.

Zrakově postižené dítě a jeho vývoj

Těžký pokles zrakových funkcí u dítěte má negativní dopad na prostorovou a vizuální orientaci, na vnímání hloubky pozorovaných předmětů, ale také na odlišení barev. Svoji roli hraje kontrastní citlivost a psychická představivost.

Absence zrakového vnímání naruší i normální psychomotorický vývoj dítěte a jeho kognitivní schopnosti, poznávací schopnosti, později také narušení sociálních a interpersonálních vazeb i chování jedince.  Nicméně je velký  rozdíl, ve kterém věkovém období dojde ke ztrátě zrakových funkcí. Děti, které od narození nevidí, si neuvědomují okolní svět a neporovnávají tak svůj handicap s vidícími. Mají také velký potenciál adaptačních mechanismů na své okolí.

Rehabilitace zraku

Včasná a komplexní rehabilitace nevidících nebo těžce zrakově postižených dětí je zásadní otázkou. Platí, že po prvotním smutném, ale důležitém a přitom citlivém sdělení oftalmologa rodičům, jakou vlastně vadu jejich dítě má, se musí velmi brzy začít s rehabilitací zraku nebo jeho zbytků. Rodina, dítě a profesionál tvoří tým. A na jejich spolupráci závisí budoucnost dítěte. Celý proces péče nezačíná pouze správnou diagnózou, ale pokračuje často v multidisciplinárním týmu, jehož součástí je např. pediatr, neurolog, genetik, optometrista, ortoptistka, specializovaný zdravotní personál, později sociální pracovník, ale také speciální zrakový terapeut. Dětský oftalmolog hlavně zpočátku pak všechny tyto kroky monitoruje a koordinuje. 

Zásady a možnosti kompenzace zrakových vad

U určitých stupňů zrakového postižení může specializovaný oftalmolog pomocí různých kompenzačních pomůcek zmírnit dopad zrakového postižení.

1. Jakákoliv dioptrická vada je korigována brýlemi nebo kontaktní čočkou. Brýlová skla jsou často upravena tak, aby tlumila pro světloplachost a aby dítě mělo zajištěnou co nejlepší kontrastní citlivost (vnímání předmětů za různé intenzity světla). Jednoduchou pomůckou je i takzvaná hyperkorekce, kdy se v brýlích navýší počet dioptrií na blízko a dosáhne se zvětšení obrazu na blízko.
2. Velkým pomocníkem slabozrakých je lupa. Je to zvětšovací pomůcka, která se používá se na čtení resp. na práci do blízka. Redukce resp. nemožnost čtení snášejí slabozrací hůře než špatné vidění do dálky. V kombinaci s optimálním osvětlením se s ní dítě naučí dobře pracovat. Lupa, která zvětšuje až dvacetkrát, mu umožní časem i číst nebo si prohlížet obrázky a to má velký význam pro představivost a učení. Existují a jsou k dispozici i elektronické lupy.
3. Na vidění na dálku se používají dalekohledy. Příkladem je monokulární teleskop, což je malý dalekohled, se kterým se dobře manuálně pracuje a dítě se po čase naučí jej používat a je velkým přínosem.
4. Na podobných principech jako jsou lupové a dalekohledové systémy pracují i varianty kamerových nebo digitálních lup, které přenášejí text nebo písmena či obrazce na monitory televizorů. 

Autor: prim . MUDr. Milan Odehnal, MBA

Oční klinika dětí a dospělých 2.LF UK a  FN v Motole

Zdroj: Archiv Milana Odehnala