_Známe viníky: Nižší proočkovanost je velký problém, epidemie jsou stále častější

Podíl na zvýšeném výskytu vážných onemocnění mají také lidé, kteří důležitost očkování sice chápou, ale z různých důvodů nakonec sebe nebo své děti očkovat stejně nenechají.

Odpůrci očkování bývají hlasití a rádi své názory prezentují na veřejnosti. Jak ovšem potvrdil průzkum společnosti IQVIA provedený pro farmaceutickou společnost GSK mezi matkami s dětmi ve věku 2 - 6 měsíců, je jich naštěstí stále velmi málo, a neměli by tedy mít na nižší proočkovanosti nijak zásadní podíl. Z výsledků totiž vyplývá, že děti nenechá vůbec očkovat pouze 4,5 % matek. Bezmála 40 % oslovených žen naopak uvedlo, že své děti nechá naočkovat všemi povinnými a zároveň i několika nepovinnými vybranými vakcínami. Dalších 17 % je dokonce rozhodnuto pro všechna nebo téměř všechna nepovinná očkování. 

Opakovaně se potvrzuje, že role registrujícího pediatra je v informovanosti klíčová. 9 z 10 žen spoléhá na to, že je bude o všem podstatném informovat pediatr, polovina dotázaných se s problematikou seznamuje na internetu a čtvrtina dá na kamarádky. „Jako problém vnímáme to, že 70 % matek si prvotní informace nikde neověřuje. Jen pětina dotázaných odpověděla, že je následně konzultuje s lékařem,“uvádí Jakub Hofmann ze společnosti GSK s tím, že právě kvůli zavádějícím informacím, nebo prvotnímu nedostatku relevantních informací lidé očkování odkládají a někteří ho následně vůbec nepodstupují. Děje se tak i tehdy, kdy nemoc, proti které se dá účinně chránit očkováním, vnímají jako velké riziko.

Peníze jsou důležité, ale příspěvky zůstávají nevyužity

Důležitým faktorem je při rozhodování o očkování nepovinnými vakcínami také jejich cena, respektive neznalost toho, že zdravotní pojišťovny na tato očkování přispívají a ochrana se tak stává dostupnější. 40 % maminek například vůbec neví, že děti mají nárok na plně hrazené očkování proti pneumokokům. „To také může být důvodem, proč se vloni úroveň proočkovanosti dětí do jednoho roku věku proti pneumokokům pohybovala jen kolem 70 %, byť jde o plně hrazené očkování,“komentuje Jakub Hofmann.

Podobná situace je kvůli nízkému povědomí také u očkování proti klíšťové encefalitidě, která patří mezi nemoci s relativně vysokým počtem případů a na účinnou ochranu v podobě očkování je taktéž poskytován příspěvek. Dalším příkladem může být očkování proti meningokokovým infekcím, které 47 % oslovených žen považuje za velmi závažné a uvědomuje si i riziko možného úmrtí. Nízká míra proočkovanosti nejmenších dětí přitom může naznačovat, že rodiče riziko možné nákazy podceňují.

O tom, že zdravotní pojišťovny na očkování proti meningokokům přispívají, ví pouze třetina matek a ani ne pětina ho v letošním roce využila. Finanční příspěvek nebo plně hrazené očkování přitom výrazně zvyšují zájem o vakcíny. „Dvě třetiny žen v průzkumu uvedly, že by své dítě nechaly proti meningokokovým infekcím skupiny B očkovat v případě, že by bylo plně hrazeno pojišťovnou. Čím menší je finanční dopad na rodinný rozpočet, tím větší je ochota očkování podstoupit. Důležitá je proto osvěta a dobrá informovanost. Finanční příspěvek totiž poskytují všechny zdravotní pojišťovny. Rodiče o tom ale často neví," říká Jakub Hofmann

Výši příspěvků na nepovinná očkování pro příští rok zatím zdravotní pojišťovny nezveřejnily. Lze ovšem očekávat, že budou i nadále součástí jejich preventivních balíčků. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna ovšem nejvyšší příspěvek ve výši 2500 Kč na očkování dětí proti meningokokům nabízí pouze do konce letošního listopadu. Výši aktuálních příspěvků pro děti a dospělé nabízených jednotlivými pojišťovnami ukazuje následující tabulka, v níž ale nejsou zohledněny další možné příspěvky v rámci interních pravidel jednotlivých pojišťoven. Detailní podmínky získání příspěvku na nepovinná očkování si klienti musí ověřit u své zdravotní pojišťovny.

Autor: redakce