_Zinek a mangan mohou hrát důležitou roli v rozvoji poruch autistického spektra

Odborníci se ve studii zaměřili na analýzu zubů dětí. Konkrétně zkoumali zuby 32 párů dvojčat, která se narodila v roce 1992, či později. V 17 případech šlo o jednovaječná dvojčata. Vzorek tvořila dvojčata zdravá, dvojčata, kde jeden ze sourozenců byl zdravý a druhý trpěl poruchou autistického spektra i dvojčecí práry, kde obě děti měly poruhu autistického spektra.
Kromě těchto dětí bylo do studie zahrnuto i 12 dětí, jejichž sourozenci se studie neúčastnili.
„Zuby poskytují mnoho informací o hladinách minerálů v organismu. Je to tím, že jejich vývoj kopíruje dobu nitroděložního vývoje i dobu po narození,“ komentuje doktor Manish Arora z Icahn School of Medicine at Mount Sinai v New Yorku, který se na studii podílel.
Jinými slovy, minerály se do zubních tkání ukládají už v době, kdy se zuby teprve vyvíjejí a množství těchto minerálů lze zpětně změřit.

Jak se do zubů minerály dostaly?

Vědci se zabývali vztahem zvýšené hladiny zinku, manganu a olova u dětí a výskytem poruch autistického spektra. Analýzy potvrdily, že děti s poruchou mají vyšší hladiny těchto minerálů. Dle odborníků se látky do organismu dostaly v době nitroděložního vývoje, či krátce po narození. Hlavním zdrojem přitom je strava a životní prostředí.
Vědci v tuto chvíli ještě neumí vysvětlit mechanismus, proč ke zvýšené hladině minerálů došlo. První varianta uvažuje o možnosti, že organismus dítěte byl vystaven neúměrně vysoké expozici minerálů. Druhá teorie pracuje s možností, že expozice byla běžná a ničím se nevymykala běžnému průměru, ale organismus dětí si s běžnými dávkami nedokázal v rámci metabolismu poradit. „Přesný mechanismus neznáme. Ale můžeme říct, že vyšší dávky olova a manganu u tříměsíčního dítěte jsou spojeny s vyšším rizikem rozvoje autismu,“ uvedl příklad vědec.

Studie není přesná?

Část odborné veřejnosti však poukazuje na to, že studie nepřináší dostatečné důkazy o vztahu minerálů a poruch autistického spektra u dětí. „Zdá se, že příjem těchto minerálů nebude pro rozvoj autismu zásadní. Možná by bylo vhodnější se zaměřit na chování žen v době probíhajícího těhotenství, než na sledování množství minerálů v organismu dětí,“ říká Andrea Roberts z Harvardu.
Nesouhlasné hlasy poukazují i na to, že studie, kterou zveřejnil v červnu 2017 server medlineplus.gov , byla provedena na malém vzorku dětí.
Autoři studie se s výtkami částečně ztotožňují a přiznávají, že jsou teprve na začátku cesty, která má objasnit vznik poruch autistického spektra. Zároveň však upozorňují na to, že jejich studie potvrzuje důležitost prenatální péče a výživy.