_Ženy s diabetem se mateřství vzdávat nemusejí

Ženy - diabetičky v reprodukčním období ve velké většině trpí diabetem 1. typu, který je způsoben špatně fungujícími buňkami slinivky břišní, které jsou zodpovědné za produkci inzulínu (pozor, nemluvíme o těhotenském diabetu, ale o chronickém onemocnění, které s jiným stavem nesouvisí!). Pokud tento stav nastane a slinivka neprodukuje inzulín, případně ho produkuje jen ve zbytkovém množství, jsou takto nemocní odkázáni na příjem inzulínu „zvenčí“ tzn., že žena si inzulín píchá.
Pokud se žena s diabetem rozhodne pro založení rodiny, není třeba jí toto rozhodnutí rozmlouvat, ženy diabetičky mají stejné šance na otěhotnění, jako ženy zdravé, nutné však je pečlivé zvážení takového kroku. Dalším krokem by mělo být pečlivé plánování početí s ohledem na aktuální zdravotní stav ženy.

Důležitá doba před narozením

Pro zdravý vývoj plodu je třeba, aby byla matka v dobré kondici nejen v době těhotenství, ale už v období před otěhotněním. Stabilizace nemoci v době před početím totiž může mít zásadní vliv na vývoj zdravého plodu (špatně léčený diabetes mellitus zvyšuje riziko vzniku vrozených vývojových vad).
Pokud se žena rozhodne založit rodinu, měla by s předstihem informovat lékaře a zintenzivnit kontrolu hladiny cukru v krvi i lékařské konzultace. Cílem této péče je udržení hladiny krevního cukru v mezích normálních hodnot. Pokud není možné dosáhnout stabilizovaného stavu, pomocí měření hladiny krevního cukru a dávkování inzulínových dávek injekcemi, je možné přistoupit i k převodu ženy na inzulínovou pumpu.
Následně je nutná dokonalá kompenzace nemoci po celou dobu těhotenství. Součástí péče o ženu s diabetem 1. typu jsou pravidelné kontroly na specializovaném pracovišti. V jednotlivých fázích těhotenství dochází k individuálním úpravám v dávkování inzulínu podle potřeb matky i plodu.
Maminky s touto nemocí musejí počítat i s tím, že jejich těhotenství bude  kvůli diabetu sledováno jako rizikové a v některých případech je možné i to, že lékař doporučí hospitalizaci k zajištění co nejlepší kompenzace cukrovky.
Kompenzace nemoci v průběhu probíhající gravidity je nutná jak s ohledem na maminku, tak na dítě. Častou komplikací těhotenství při nedostatečně léčené cukrovce bývá například makrosomie – tedy nadměrná váha dítěte (kolem pěti kil váhy), která může vést k porodu císařským řezem.

Nejčastější komplikace matky

• zhoršení stavu diabetu
• poškození ledvin
• záněty močových cest
• rozvoj vysokého krevního tlaku

 Možné komplikace plodu

• vznik vrozených vývojových vad (2-3x vyšší než u zdravých matek)
• vznik diabetické fetopatie – soubor příznaků zahrnujících makrosomii (vysokou tělesnou hmotnost plodu), nezralost orgánů, poporodní hypoglykémii (nízká hladina cukru), vážnější průběh novorozenecké žloutenky
• dítě, jehož jeden z rodičů trpí diabetem 1. typu, má poněkud vyšší pravděpodobnost rozvoje této nemoci.

Příprava na porod

Zhruba dva týdny před očekávaným termínem porodu dochází ke stabilizaci dávek inzulínu.
Většina maminek a to i tehdy, probíhá-li těhotenství zcela normálně, je v závěru gravidity z preventivních důvodů hospitalizovaná. U některých maminek může dojít i k tomu, že lékaři navrhnout vyvolání porodu pár dní před očekávaným termínem. V průběhu porodu je většinou ženám podáván inzulín ve formě infuzí.
S narozením dítěte se většinou vše vrací k normálnímu stavu a k dávkám inzulínu tak, jak tomu bylo před otěhotněním.
Nemoc není překážkou v kojení, individuálně ale může lékař doporučit jeho ukončení, pokud dojde ke změně v terapii a žena začne užívat léky, které by s ohledem na zdraví dítěte nebyly bezpečné (přecházely by do mateřského mléka).

Text vznikl ve spolupráci s Prof. MUDr. Janem Leblem, CSc. z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.