_Záchrana života metodou ALPPS: Operace historicky nejmenšího dítěte s nádorem jater
Historicky nejmenší dítě na světe podstoupilo v Institutu klinické a experimentální medicíny unikátní a náročný výkon v podobě odstranění nádoru jater metodou ALPPS (Associating Liver Partition and Portal vein Ligation for Staged hepatectomy). V té době devítiměsíčnímu Honzíkovi lékaři IKEM ve spolupráci s FN Motol provedli tento typ jaterní resekce během dvou složitých operací. Při první mu uzavřeli žilní zásobení postižené poloviny jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor.
Honzíkovi bylo pouhých 5 měsíců, když se jeho rodiče dozvěděli, že trpí hepatoblastomem – velmi agresivním nádorem jater, kterým v Česku ročně onemocní průměrně 4 děti. „Bylo to hrozné. Najednou se nám převrátil život úplně naruby. Bylo strašné slyšet, že se musí rychle něco stát, nebo o Honzíka přijdeme,“ popisuje první okamžiky Honzíkova matka Renáta.
Následovala řada vyšetření, ultrazvuků, magnetické rezonance a biopsie. „Po potvrzení histologie hepatoblastomu byla urychleně zahájena léčba (chemoterapie) dle mezinárodního léčebného protokolu s cílem zastavit růst nádoru a zmenšit jeho velikost, aby následná operace byla snažší a bylo zachováno co nejvíc tkáně zdravých jater. Honzíkův nádor ale nereagoval na léčbu tak, jak bylo potřeba a standardní chirurgické odstranění nebylo možné. Pokud nelze hepatoblastom radikálně chirurgicky odstranit, je to pro pacienta fatální. Proto jsme se obrátili na IKEM s návrhem zařazení pacienta do transplantačního programu. A ve spolupráci s FN Motol byl Honzík přeložen do Prahy,“ říká MUDr. Viera Bajčiová, CSc. z Kliniky dětské onkologie FN Brno. „Hepatoblastom se diagnostikuje nejčastěji u dětí v prvních 3 letech života. Léčba nádorů jater začíná u dětí předoperační chemoterapií, která ve většině případů významně zmenší nádor. Po vstupní chemoterapii následuje úplná chirurgická resekce nádoru, která poskytuje jedinou realistickou šanci na dlouhodobé přežití dětí s hepatoblastomem. S uvedeným léčebným postupem dokážeme ve FN Motol uspět u 85 % dětí s tímto typem nádoru. Pokud není ve výjimečných případech úplná resekce možná, je třeba zvážit možnost transplantace jater. A to byl právě případ Honzíka, u kterého rozsah postižení jater neumožňoval bezpečnou klasickou operaci,“ vysvětluje přednosta Kliniky dětské chirurgie FN Motol prof. MUDr. Michal Rygl, PhD.
Jak to probíhalo?
Nakonec se Honzík dostal do IKEM, kde byl vyšetřen a kde přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, PhD. navrhl pro dítě nestandardní možnost operace metodou ALPPS. Honzík byl zařazen na čekací listinu k transplantaci jater, ale chirurgové se nejdříve pokusili část jeho jater zachránit. Doc. Froněk tedy provedl resekci, která se skládá ze dvou dílčích operací s odstupem několika dnů. „Při první operaci, která trvala téměř 5 hodin, se nám podařilo uzavřít žilní zásobení postižené poloviny jater a orgán rozdělit tak, že postižená část mohla částečně odumřít a ta zdravá naopak zesílit a zregenerovat během následujících dnů natolik, že převzala kompletně funkci celých jater. Při druhé operaci o 7 dnů později jsme pak odebrali tu část zasaženou nádorem,“ popisuje přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM doc. MUDr. Jiří Froněk, PhD. V IKEM tento postup lékaři využili v 15 případech, nikdy ale u takto malého dítěte. „Honzík je nejmladší a nejmenší pacient na světě, kterému metoda ALPPS zachránila život. Dle světového registru byly takto operovány předtím jen 3 děti, jednomu byl v té době 1 rok a dvěma 3 roky,“ doplňuje doc. MUDr. Jiří Froněk, PhD.
Po náročné rekonvalescenci a dalších 2 cyklech zajišťovací chemoterapie dostal Honzík a jeho rodina k jeho prvním narozeninám na konci srpna ten nejkrásnější dárek – veškerá vyšetření ukázala, že je v pořádku a játra fungují, jak mají. „Tento výjimečný a složitý zákrok opět ukázal, jak jde medicína kupředu. Jsem rád, že se nám v tomto případě povedl malý zázrak a naši odborníci dokázali pomoci i tam, kde jiní už nevidí cestu. Je úžasné, že když se spojí přední česká pracoviště, můžeme posunout hranice a dát naději na život i takto malým a komplikovaným pacientům,“ uzavírá ředitel IKEM Ing. Michal Stiborek, MBA.
