_Vědecká disciplína vás přeměří

Antropometrie měří, popisuje a rozebírá tělesné znaky, které charakterizují růst a stavbu těla. U dětí to je výška, hmotnost, objem hlavy a hrudníku. Výsledky získané ze studií pomáhají posuzovat tělesný vývoj dítěte i zdravotní stav.

S antropometrií se ale nesetkáme jenom v diagnostice růstu ale i v kriminalistice, lékařství, kinantropii (věda o pohybu člověka), nebo ergonomii, či ve výrobě nábytku – to aby nábytek vyhovoval rozměrům populace.

Antropometrie a BMI

Státní zdravotní ústav tvrdí, že: „Cílem antropometrických měření (měření výšky, hmotnosti a obvodu pasu) je stanovení indexu tělesné hmotnosti a stanovení obezity v břišní oblasti.  Nadváha (preobezita a obezita) zvyšuje riziko vzniku cukrovky, srdečně-cévních onemocnění, vysokého krevního tlaku, některých nádorových onemocnění a onemocnění pohybového aparátu."

S obezitou se pojí snad všechny civilizační choroby. Jsou velmi nebezpečné a umírá na ně velká spousta lidí. V Česku je obézních víc jak 50 procent populace. Často Češi umírají třeba na diabetes, nebo na rakovinu tlustého střeva.

Jak si zázračný BMI index spočítat? Je to váha v kilogramech dělená výškou v metrech na druhou. BMI je potom potřeba udržovat v normě a tím pádem výrazně předcházet vážným zdravotním komplikacím, které by nám mohli výrazně zkrátit život.

Kategorie BMI (v kg/m²)

Rizikové kategorie obvodu pasu

Nejvíce nebezpečný je pak tuk nahromaděný na břiše. Ten znamená vyšší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění a cukrovky. Nic dobrého neznamená ani pro srdce. Podle Státního zdravotnického ústavu je ještě jeden údaj pro naše zdraví klíčoví. „Obvod pasu je z pohledu odhadu rizika předčasného úmrtí klíčovým údajem, bez ohledu na BMI."

Civilizační nemoci jsou daň za lenost a přejídání, trvá i desetiletí než se projeví

Civilizačním nemocem se někdy říká také nemoci z blahobytu. Za jejich příčiny se totiž považuje zejména konzumace průmyslově vyrobených potravin, nadměrný příjem vysoce kalorických jídel, alkohol, cigarety a stres.

Problémem civilizačních chorob je zejména to, že se rozvíjejí pomalu. Mohou se projevit třeba až za 10 či 15 let, proto lidé jejich prevenci nevěnují tolik pozornosti, kolik by měli. Přitom stačí zdravě jíst a trochu sportovat, jenže dlouhodobě.

„Budu pouze opakovat to, co už řekli přede mnou jiní a co všichni víme. Zdravá strava, sport a čistá hlava je jediné možné řešení. Jednoduché a přitom pro tolik lidí nedosažitelné. Nic nového nevymyslíte, tohle jediné funguje," popisuje výživový poradce Filip Šrubař.

Namísto zdravého životního stylu se lidé často snaží hledat snadná a rychlá řešení svých problémů, podle výživového poradce ale žádné zkratky neexistují. „Lidé neustále touží po nějakém zázraku, který je rychle uzdraví nebo zeštíhlí. Raději si nechají podvázat žaludek, než aby se zvedli z gauče a byli aktivní. Potom si huntují tělo chemikáliemi a léky, které by nepotřebovali, kdyby žili zdravě," dodává Šrubař.

Autor: Zuzana Zelenková