_Stres matky snižuje IQ dítěte
Na stres matky reaguje již plod od 17. týdne těhotenství. Miminko narozené z gravidity plné strachu, obav, napětí a tísně je ohroženo na psychice i zdraví. Příčinou je stresový hormon kortizol.
Profesor Vivette Glover z Imperial College v Londýně a porodník Pampa Sarkar z Wexham Park Hospital provedli test, který měl vyloučit, či potvrdit, zda je plod schopen reagovat na stres matky. Skupině 267 těhotných žen proto odebrali krev a plodovou vodu a u získaných vzorků následně laboratorními postupy zjišťovali množství stresového hormonu kortizolu.
Výsledky byly překvapivé. Pokud byla nastávající maminka dlouhodobě vystavena stresu a test zaznamenal zvýšené hodnoty kortizolu v její krvi, zvýšené hodnoty stejného hormonu byly naměřeny i v plodové vodě. Vzhledem k tomu, že plodová voda je produkována plodem a hormon se do ní nemůže dostat z krve matky, znamená to, že organismus plodu reagoval na zátěžovou situaci matky vyplavením vlastního stresového hormonu.
„Náš výzkum ukázal, že plod je vystaven účinku kortizolu produkovaného organismem matky a již od 17. gestačního týdne výše reaguje na stres matky vlastní produkcí tohoto hormonu. Čím starší těhotenství, tím silnější produkce stresového hormonu byla u plodu zaznamenaná,“ upřesnil Sarkar s tím, že každá nastávající maminka by si měla uvědomit, že v tomto případě platí přímá úměra: čím více stresu, tím více negativních účinků na zdraví dítěte.
Pohodové těhotenství - chytřejší dítě
Profesor Glover poukazuje i na další spojitost mezi stresem a vývojem dítěte. Jeho dřívější studie provedená na stovce kojenců a batolat, jejichž matky trpěly neobvykle vysokým napětím v době těhotenství, ukazuje, že stres může být příčinou snížené inteligence. „IQ těchto dětí bylo o 10 bodů nižší než je průměr. Naopak u těchto dětí byla zaznamenaná vyšší úzkost a problémy s udržením pozornosti. Jako nejčastější příčinu stresu ženy uváděly problémy ve vztazích s partnerem,“ dodal Glover.
K čemu jsou stresové hormony
Hormon kortizol produkuje kůra nadledvin odkud je následně vyplavován do krve. Jeho krátkodobé působení spolu s dalšími stresovými hormony umožní organismu zvládnout náročnou situaci (například vysokou pracovní zátěž, hladovění, infekční onemocnění, psychické vyčerpání), dlouhodobé zvýšení však může způsobit poruchy spánku, zažívací potíže, sníženou obranyschopnost organismu a další potíže.