_Rakovina prsu neznamená ztrátu ženství

Zhoubné onemocnění prsu je strašákem všech žen. A to z mnoha důvodů. „Léčba nádorového onemocnění je zdlouhavá, náročná fyzicky i psychicky a velmi často je doprovázena nutností částečné, či celkové amputace nemocného prsu,“ vysvětluje primář Kliniky plastické chirurgie a Centra komplexní péče o ženy s onkologickým onemocněním prsu při Nemocnici Na Bulovce plastický chirurg Karel Urban.
Odnětí prsu pro většinu žen znamená velké psychické trauma, znamenající ztrátu jejich ženství. To se následně negativně projeví především v jejich osobním, partnerském a sexuálním životě, ale často zasáhne i život profesní. Možným řešením problému je rekonstrukce prsu.

Návrat atributu ženství

„Rekonstrukce prsu po jeho odnětí v důsledku zhoubného nádoru je součástí onkologické péče. Pokud žena podstoupí amputaci prsu je následně předána do péče onkologa, který jí navrhne léčbu. Pokud žena na terapii dobře reaguje, je možné začít uvažovat o rekonstrukci prsu,“ popisuje MUDr. Karel Urban.
K vlastní rekonstrukci prsu je možné přistoupit pouze se souhlasem ošetřujícího onkologa a pouze v případě, že je léčba úspěšná.
„Pro většinu pacientek je informace o možnosti následné rekonstrukce prsu velkou psychickou podporou v období léčby, která jim dává naději na navrácení plnohodnotného života,“ dodává lékař.

Metod, jak vrátit prs, je více

Možností, jak provést rekonstrukci prsu, je více a rozhodnutí, která z nich je pro ženu vhodná záleží na mnoha okolnostech. Mezi ovlivňující faktory patří rozsah odebrané prsní tkáně, stav okolních tkání nebo celkový zdravotní stav pacientky. „Pokud bylo v rámci onkologické léčby nutné přistoupit k radikální mastektomii, při níž byl odebrán celý prs, je možné při rekonstrukci použít buď prsní silikonový implantát, vlastní tkáň, nebo zvolit kombinaci obojího,“ popisuje MUDr. Karel Urban.
Pokud u ženy po amputaci prsu nebylo zachováno dostatečné množství kožní tkáně v místě odejmutého prsu, je možné tuto tkáň doplnit pomocí kombinované rekonstrukce s použitím tzv. expandéru a silikonového implantátu.  „Při této metodě se ženě pod kůži vloží expandér, tedy sáček, který se postupně po dobu několika měsíců plní solným roztokem. Tím pomalu dochází ke zvětšování kožního krytu nad ním do požadované velikosti. V okamžiku, kdy je kožní kryt dostatečně velký, je expandér odstraněn a místo něj je pod kůži a pod sval vložen silikonový implantát podobně, jako je tomu při kosmetickém zvětšení prsů,“ popisuje lékař.
Při rekonstrukci využívající pouze vlastní tkáň je ženě odebrán např. z břišní stěny kožní lalok, který je následně přenesen na místo původního prsu a z nějž je následně vymodelován prs požadovaného tvaru a velikosti.
Při kombinované technice je využívána vlastní tkáň i silikonové implantáty. Způsobů, jak tento typ rekonstrukce provést je více. Nejčastěji se využívá kombinace silikonového implantátu a kožního krytu vytvořeného z přetočeného kožního laloku odebraného z hrudníku. Z vlastní tkáně je možné využít i tkáň širokého zádového svalu či tkáň břišní stěny, která je posunuta do místa prsu, přichycena a pod takto vzniklou kožní řasu, je vložen implantát.

Závěrečný krok

Součástí rekonstrukce prsu je i vymodelování prsního dvorce a bradavky. „K tomu dochází zhruba s tříměsíčním odstupem po vymodelování prsu. K vytvoření prsního dvorce a bradavky se využívá např. tmavší kůže v tříslech, která je během výkonu odebrána a přenesena na požadované místo. K doladění odpovídajícího odstínu pigmentace dvorce je možné využít i barevné tetováže,“ dodává primář Karel Urban.
Rekonstrukce prsu v rámci onkologické léčby je plně hrazena zdravotní pojišťovnou, v Česku má však oprávnění provádět tento výkon pouze několik pracovišť. Čekací doba na výkon se proto pohybuje v rozmezí měsíců až dvou let.