_Pylová alergie v době těhotenství

„Rozhodně není nutné panikařit. Naopak, je nezbytné zachovat si klidnou hlavu a neudělat klíčovou, ale častou, chybu – přerušit běžící protialergickou léčbu. Jenže mnoho žen, které otěhotní, se kvůli obavám z nežádoucích účinků léků právě tohoto nebezpečného omylu dopouští. Často bez konzultace s odborníkem. To může způsobit zhoršení onemocnění i jeho projevů,“ upozorňuje přední český alergolog Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D., z Nemocnice Na Homolce.

Na co si dát pozor při léčbě alergické rýmy v těhotenství

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že léčba alergie, a tedy i alergické rýmy, žádná významnější specifika pro těhotné ženy nepřináší. Jelikož se jedná o chronické onemocnění, příznaky se projevují i tehdy, pokud žena čeká dítě. A to i přesto, že v jejím organismu dochází k mnoha hormonálním změnám, které ovlivňují řadu tělesných pochodů. Ty mohou, ale nemusí ovlivnit průběh alergického onemocnění. Nelze ale předvídat, zda dojde k jeho zhoršení či zlepšení. Je to zcela individuální. Stejně tak i léčba každé pacientky. Vždy ale platí: pokud žena byla přecitlivělá na konkrétní alergen, gravidita to nezmění. Proto je zcela nezbytné domluvit si schůzku u odborníka, jakmile žena zjistí, že je těhotná. Jen tak bude vědět, které léky bude moci bezpečně užívat a neriskovat přitom vážné zdravotní problémy.
Obecně se dá říci, že za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromony protože jen 10 % inhalované dávky je absorbováno systémově (tedy celým organismem). V případě, že těhotná žena trpí alergickou rýmou, jsou proto doporučovány jako první linie léčby. Nevýhodou je nutnost jejich častého podávání 4x denně. Naopak pozor by si měly dát pacientky u volně dostupných lokálních dekongestiv. Jejich předávkováním lze způsobit poškození plodu!
Opatrnosti je třeba rovněž u antihistaminik, podávaných jak lokálně, tak celkově.  „Pokud to okolností umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře. Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávaná až od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem,“ dodává docent Čáp.

Kouřit zakázáno

Ženy, které kouří, by měly zvlášť zpozornět, pokud plánují otěhotnět. Nejlepší je přestat skouřením již několik měsíců před samotným početím, aby se tělo dokázalo včas zbavit toxických látek. To samé platí i pro nejbližší okolí ženy, protože i pasivním kouřením se do těla matky dostávají škodliviny, které mají vysoký podíl na vzniku nejen alergií, ale i na rozvoji astmatu. Tím děti kuřaček dle statistik trpí mnohonásobně častěji, než je tomu u žen nekuřaček.

Vhodná strava je základ

Zvýšený důraz na zdravou, pestrou a vyváženou stravu je třeba klást nejen v samotném těhotenství, ale i po něm. Minimálně v prvních šesti měsících života dítěte, zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou, je při kojení nutné vyhnout se adaptovaným kravským mlékům. Co by ale dítě mělo začít dostávat včas, jsou příkrmy z masa, zeleniny a ovoce.  Stejně tak se doporučuje neotálet s přidáním potravin obsahujících lepek, například cereální kaše. Po celý následující dětský věk by zároveň měla platit určitá pravidla pro stravování dětí: strava pestrá, bohatá na vlákninu, vitaminy, stopové prvky, zastoupení základních živin ve správném poměru. Matky by do jídelníčku svých ratolestí neměly zařazovat potraviny průmyslově upravené či přímo průmyslově vyrobené, potraviny z fastfoodů a potraviny s přemírou cukrů a tuků, například sladké sycené nápoje nebo brambůrky.

O alergické rýmě

Alergická rýma je jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích, které podle kvalifikovaných odhadů postihuje asi 20 % lidí na celém světě. Mnoho z nich si přitom nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronické povahy, a proto se neléčí vůbec anebo nesprávně pomocí volně prodejných léků – např. nosních kapek. Alergickou rýmu můžeme rozdělit podle typů příznaků na celoroční a sezónní, nebo podle délky trvání na chronickou a občasnou. O chronickou rýmu se jedná tehdy, pokud se příznaky objevují déle než jeden měsíc.
Projevy alergické rýmy přicházejí většinou nečekaně. Stačí krátký kontakt s alergenem a během několika minut se rýma spustí. Stejně rychle, jako se příznaky objeví, mohou při odstranění alergenu odeznít. Alergeny se nejčastěji vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Jejich nosiči jsou pylová zrna a spory plísní. V tomto případě se jedná o tzv. venkovní alergeny.
Mezi vnitřní řadíme roztoče a různé částečky zvířecích či hmyzích těl.
Chronická rýma je spojena i s nespecifickou dráždivostí nosní sliznice. To znamená, že stejné potíže vznikají působením také jiných dráždivých podnětů (např. cigaretový kouř, parfém, intenzivní vůně, změny teploty vzduchu atd.).
Ačkoliv alergická rýma život pacienta neohrožuje, má značný dopad na kvalitu jeho života. Výsledky nedávného průzkumu ukázaly, že každý třetí dospělý má kvůli alergickým příznakům problémy s pracovní výkonností, zatímco více než polovina pacientů má potíže se spaním. Onemocnění negativně ovlivňuje také studijní výsledky u dětí a mládeže. Nemoc však nepředstavuje velkou zátěž pouze pro pacienta, ale i pro zdravotnický systém. Přímé náklady (léčba alergické rýmy) spolu s nepřímými (snížená pracovní produktivita, absence v práci či cestování za lékařem) dosahují v Evropě podle odhadů odborníků výše až 3,5 miliardy eur za rok. 

Alergická rýma může způsobit astma

Tento proces se jmenuje „alergický pochod“. Dochází k němu při zanedbání léčby alergické rýmy, ze které si pacientka časem „vypěstuje“ bronchiální astma. Důležité jsou především genetická výbava pacientky a faktory vnějšího prostředí. Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou rýmou je 3x – 4x vyšší. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně.

Viník jménem genetika

Jestli vás někdy napadlo, jakým způsobem dochází k přenosu alergie z matky na plod, vězte, že za to může placenta. Je totiž propustná nejen pro látky nezbytné pro vývoj dítěte (například kyslík nebo živiny), ale také pro protilátky produkované matkou proti látce, na kterou je alergická.
Přecitlivělost vůči stejné látce tak její potomek dostává do vínku již při narození s 50% pravděpodobností.
Pravděpodobnost, že alergii dítěti předá otec je 30 %.
Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost je 75 %.

Desatero při alergické rýmě v těhotenství 

1. Měňte ložní prádlo jednou týdně a perte jej při teplotě minimálně 60 °C.
2. Je-li to možné, pořiďte si protialergické ložní prádlo.
3. Používejte matracový chránič.
4. Odstraňte z pokojů koberce.
5. Utírejte prach z nábytku dvakrát týdně.
6. Vytírejte podlahy na vlhko.
7. Ošetřete mrazem plyšové hračky (nejlépe v mrazničce při teplotě minimálně – 15 °C).
8. I venku se snažte vyhýbat alergenům, na které jste přecitlivělá.
9. Dodržujte léčebný režim doporučený vaším alergologem.
10. Pokud ještě nejste těhotná, naplánujte si početí tak, aby 1. trimestr těhotenství proběhl v období, kdy je nejméně alergenů, tedy na podzim nebo v zimě. Nebudete tak na začátku těhotenství muset užívat protialergické léky a v době, kdy začne pylová sezóna, již bude vývoj plodu ukončen.

Nejčastější projevy alergie 

• Sezónní alergici trpí především akutními obtížemi, jako jsou svědění, kýchání nebo zvýšený výtok z nosu.
• Celoroční alergici mívají ucpaný nos. Až 70 % pacientů má navíc i alergický zánět spojivek, který se nejčastěji projevuje pálením a slzením očí.
• U některých alergiků se mohou objevit i poruchy čichu, bolesti hlavy, únava, ospalost a další celkové příznaky, které jsou mnohdy podobné chřipce. 
•  

Nejčastější léky na alergickou rýmu

• Antihistaminika – léky první volby u všech typů alergické rýmy 
• Topické nosní steroidy – léky pro střední a těžší formu onemocnění, aplikovány jsou přímo na nosní sliznici 
• Kromony – určeny pro lehčí formy alergické rýmy nebo její léčbu v raném dětském věku. Mají slabší protizánětlivý účinek než topické steroidy 
• Antileukotrieny – pro léčbu alergické rýmy, která je způsobena pyly