_Proč se bakterie způsobující kapavku stala odolnou
Kapavka je venerické (pohlavně přenosné) onemocnění, které se do popředí zájmu posledních týdnů dostalo díky tomu, že bakterie způsobující toto nemocnění získala rezistenci. Jinými slovy, bakterie se stala odolná vůči léčbě. Proč se tak stalo?
Onemocnění kapavkou způsobuje bakterie Neisseria gonorrhoeae, pro kterou je typická vysoká citlivost vůči antibiotikům penicilinové řady. U rezistentních kmenů tomu však tak není. „Rezistentní bakterie v tuto chvíli představují výraznou menšinu všech případů onemocnění. Nicméně tato bakterie zde je a je nutné na ni myslet. A to nejen v případě venerických onemocnění, ale i dalších typů infekcí, například u přetrvávajících angín či zánětů kloubů, kde by příčinou potíží mohla být také bakterie Neisseria gonorrhoeae,“ vysvětluje primář MUDr. Filip Prusík z Ústavu lékařské mikrobiologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Jak ke své odolnosti přišla
Rezistence bakterií vůči antibiotické léčbě může vznikat dvojím způsobem (a nemusí jít jen o bakterii Neisseria gonorrhoeae, toto se týká bakterií obecně).
Prvním z nich je získání odolnosti, které souvisí s nadužíváním antibiotik, špatně indikovanou antibiotickou léčbou a nedodržením dávkování a délky léčby. „Správně indikovaná antibiotická léčba by měla vycházet z laboratorní analýzy, která na základě dodaných vzorků získaných stěrem určí, na jaká antibiotika jsou bakterie citlivé. Toto ale velmi často bývá nedodržováno,“ popisuje lékař.
Antibiotika jsou často předepisována „naslepo“ tedy bez laboratorní analýzy. To s sebou nese riziko, že jsou předepisována i pacientům, kteří nemají bakteriální, ale virovou nákazu (nejčastěji jde o respirační či střevní virózy doprovázené vysokými teplotami) a antibiotika vůbec nepotřebují, případně jsou nemocným předepisována antibiotika, na která infekt způsobující bakterie nejsou citlivé. V obou případech jde o zbytečné užívání antibiotik, které nemocnému nepřinese žádný efekt. „U venerických onemocnění významnou roli v získání rezistentních kmenů hraje i samoléčba, kdy se nakažený obává návštěvy lékaře a shání si léčbu nejrůznějším způsobem, případně antibiotická profilaxe, která stejně nepřináší očekávaný efekt,“ dodává MUDr. Prusík.
Druhou cestou, která vede k získání rezistence, je výměna genetických informací mezi bakterií Neisseria gonorrhoeae a jejími příbuznými druhy. „V případě extragenitální kapavky, tj. kapavčitého onemocnění, které není vázáno na pohlavní přenos, ale k nákaze dojde jiným intimním kontaktem s nakaženou osobou, může dojít velmi jednoduše řečeno ke zkřížení bakterie Neisseria gonorrhoeae s jinou bakterií, která se přirozeně vyskytuje na sliznicích jiných orgánů, například s příbuznou nepatogenní Neisserií vyskytujícím se v krku. Takto zkřížená bakterie získá genetickou výbavu, která ji vybaví odolností vůči doposavad úspěšně používaným antibiotikům,“ vysvětluje lékař.
Nemusí způsobit jen pohlavní onemocnění
Nákazou rezistentní bakterií Neisseria gonorrhoeae jsou nejvíce ohroženi lidé pracující v pornoprůmyslu, jedinci vyhledávající sexuální turistiku a MMSM (muži mající sex s mužem).
Problém je však v tom, že tato bakterie nemusí způsobovat pouze potíže typické pro genitální kapavku, ale může způsobiti kapavčitou angínu či zánět kloubů. Kapavčitá angína může probíhat pod stejným obrazem jako běžný typ angíny, jen s tím rozdílem, že předepisovaná léčba nepřináší požadovaný efekt. V takových případech je nutné myslet na to, že původcem může být rezistentní Neisseria gonorrhoeae a je nutné poslat stěr z krku ke specializovanější laboratorní analýze.
To samé platí i u zánětlivých onemocnění velkých kloubů, například kolene, do kterého se Neisseria způsobující zánět, dostane krevní cestou. Pokud se prokáže, že původcem onemocnění je tato bakterie, obvykle dojde k potvrzení toho, že nemocný měl v odstupu několika dní nechráněný sex s rizikovou osobou,“ popisuje lékař.