_Prenatální péče - nový koncept

Nový koncept předporodní péče pro 21. století - obrátíme pyramidu prenatální péče.

Každá návštěva lékaře by měla mít definované racionální zdůvodnění. Již při první komplexní návštěvě v 11.-13. týdnu lze stanovit konkrétní pravděpodobnost, s jakou se mohou později v těhotenství vyskytnout nejčastější a nejzávažnější těhotenské komplikace, které lze léčebně ovlivnit.

Z tohoto pohledu je právě komplexní návštěva v 11.-13. týdnu základem nového vědeckého přístupu k předporodní péči, který může v budoucnu dále snížit úmrtnost a nemocnost v souvislosti s těhotenstvím a porodem.

U velké většiny těhotných (více jak 90%) s nízkým rizikem abnormálního průběhu těhotenství lze namísto dnes obvyklých 10-12 těhotenských kontrol bez cíleného obsahu, současně se zvýšením kvality péče, dramaticky snížit počet návštěv v těhotenské poradně.

Ještě na konci 19. století byla těhotenská péče omezena na samotný porod. Vznikaly ústavy, porodnice, které se porody zabývaly (např. Zemská porodnice u Apolináře, založená v roce 1875).
Teprve ve 20. století se kvůli vysoké úmrtnosti matek i novorozenců začala věnovat pozornost i prevenci a předporodní péči.

Obrázek 1 Pyramida předporodní péče: dříve (nahoře) a v budoucnu (dole)

Ještě před druhou světovou válkou byla vydána doporučení, že těhotné mají být poprvé vyšetřeny v 16. týdnu těhotenství, potom ve 24. a 28. týdnu, následně ve čtrnáctidenních intervalech do 36. týdne a posléze po týdnu až do samotného porodu. Konkrétní důvody pro toto načasování ani obsah těchto návštěv nebyly nikdy zcela odůvodněny, ale tento způsob předporodní péče přetrvává v současné porodnictví téměř na celém světě doposud. Čím více se blíží termín porodu, tím častěji si lékaři zvou těhotnou na kontrolu. Vychází to z poznatku, že většina komplikací se objevuje právě ve III. trimestru. Na druhé straně v časnějších stádiích těhotenství v I. i II. trimestru nejsme schopni komplikace předvídat, ale bohužel většinou také ani pozitivně ovlivnit.

Přesund diagnostiky do prvního trimestru

V posledních 20 letech došlo k nebývalým pokrokům v porodnické předporodní péči. Je například zřejmé, že 90% všech poruch chromozomů můžeme diagnostikovat již mezi 11.-13. týdnem těhotenství (Downův syndrom a další). Stačí nám k tomu kombinace informací o těhotné, ultrazvukového vyšetření a biochemických testů z mateřské krve (PAPP-A, volná beta- podjednotka hCG).

Dalším evidentním poznatkem posledních let je zjištění, že již při první návštěvě lékaře mezi 11.-13. týdnem těhotenství lze s vysokou spolehlivostí předpovídat eventuelní výskyt pozdějších těhotenských komplikací. Kombinací anamnézy a dalších údajů o těhotné, biochemických a biofyzikálních vyšetření lze stanovit konkrétní riziko širokého spektra pozdějších těhotenských problémů: riziko samovolného potratu, preeklampsie, těhotenské cukrovky, předčasného porodu, neprospívaní plodu a obrovského (velkého) plodu.

Stanovení konkrétního osobního rizika jednotlivých těhotenských komplikací již na samém začátku těhotenství umožní individualizovat péči cíleně na ohrožené těhotné a na konkrétní onemocnění. U velké většiny těhotných (více jak 90%) s nízkým rizikem abnormálního průběhu těhotenství lze namísto dnes obvyklých 10-12 těhotenských kontrol bez cíleného obsahu, současně se zvýšením kvality péče, dramaticky snížit počet návštěv v těhotenské poradně.
Malé skupině těhotných, u nichž bylo zjištěno riziko rozvoje pozdějších těhotenských komplikací musí být poskytnuta cílená specializovaná péče.

Každá návštěva musí mít definované racionální zdůvodnění.

Již při první komplexní návštěvě v 11.-13. týdnu lze stanovit konkrétní pravděpodobnost, s jakou se mohou později v těhotenství vyskytnout nejčastější a nejzávažnější těhotenské komplikace, které lze léčebně ovlivnit. Z tohoto pohledu je právě komplexní návštěva v 11.-13. týdnu základem nového vědeckého přístupu k předporodní péči, který může v budoucnu dále snížit úmrtnost a nemocnost v souvislosti s těhotenstvím a porodem.

Autorem tohoto nového pohledu na předporodní péči je prof. Kypros H. Nicolaides, žijící a působící ve Velké Británii. Je nejen uznávaným výzkumníkem, ale také průkopníkem a vizionářem. Celý svůj dosavadní život zasvětil diagnostice a léčbě těhotenství.

Vypracováno s použitím materiálů:
Kypros H. Nicolaides. A model for a new pyramid of prenatal care based on the 11 to 13 weeks’ assessment. Prenat Diagn 2011; 31: 3–6.