Nejdůležitějším jevem v procesu začleňování dítěte do společnosti je interakce s ostatními, ať už se jedná o spolužáky ve školce či učitele. Během vstupu do mateřské školy se dítě musí naučit s ostatními vycházet, respektovat je i budovat vztahy. To se děje pomocí komunikace. Za komunikaci označujeme i neverbální činnosti, které by dítě při vstupu do školky mělo ovládat: například oční kontakt s osobou, se kterou komunikuje, stejně jako určitá fyzická orientace v prostoru, k tomu patří například to, že dítě hovořící s paní učitelkou by k ní nemělo být zády.
Krom toho, že se dítě intenzivně dostává do styku s dalšími dětmi, se odehraje ještě jeden důležitý zlom v jeho životě, totiž odpoutá se od matky a její neustálé péče. Toto osamostatnění je provázeno určitými dovednosti, které si dítě musí osvojit. Z hlediska řeči je důležité, aby dítě dokázalo vyjádřit své potřeby: sdělilo další osobě, že potřebuje s něčím pomoct a podobně.
Vstupem do školky slovní zásoba prudce roste
Podle logopedky Jiřiny Klenkové umí dvouleté dítě používat asi dvě stě slov a tříleté už zhruba tisíc. S příchodem do mateřské školy slovní zásoba stále rychle roste. Kromě této tzv. aktivní slovní zásoby, za kterou jsou považována taková slova, jež dítě běžně používá a přikládá jim všeobecně uznávaný význam, určují odborníci na osvojování řeči i tzv. pasivní slovní zásobu. Do ní pak řadíme slova, kterým dítě rozumí, ale samo je nepoužívá. Taková slovní zásoba se testuje například vybíráním vhodného obrázku ke slovu, které zkoušející vysloví. Přinejmenším do pasivní slovní zásoby dítěte by při vstupu do školky měly patřit pojmy jako nahoře a dole.
Dítě se potřebuje s novým okolím dorozumět
Tříleté dítě by při vstupu do školky mělo být schopné říct, jak se jmenuje. Je vhodné, pokud je zvyklé užívat slova určená k pozdravu, poděkování i žádosti. Předpokládá se, že zvládne pojmenovat běžné věci ukázané na obrázku. Také se očekává, že dítě dokáže s dospělým vést rozhovor, který je přiměřený jeho věku. Dítě by mělo pochopit i jednoduché vyprávění. To se ale bavíme ale spíš o ideálu.
Praxe mnohdy bývá jiná. Děti nepřicházejí do školky dostatečně připravené na běžné situace. Často se stává, že komunikace dítěte je srozumitelná pouze jeho nejbližším, což není v kolektivu dostačující a může to být ve školce velký problém. Verbální komunikace se nejlépe zdokonaluje prostřednictvím předčítání pohádek, zpíváním písniček i učením se krátkých rytmických básniček. Tyto aktivity je vhodné provozovat s dítětem od malička v klidu známého prostředí domova.
Zdroj: Shutterstock.com
I pokud si rodiče myslí, že dítě nemůže všemu, co mu dospělí předčítají, ještě rozumět, je nesmírně důležité, že je s rodiči v kontaktu, poslouchá mateřskou řeč a učí se její zvukovou stránku. Později se totiž při opoždění nástupu řeči může stát, že se včas neodhalí řečové poruchy, které se s přibývajícím věkem hůře odstraňují.
Autor: Michaela Hunalová, autorka vystudovala bohemistiku a obecnou lingvistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Mgr. Petr Šobra 
