Řešíte, jestli dát přednost rodině, nebo kariéře? Než se rozhodnete definitivně, měla byste znát názor odborníků na pozdní mateřství. Jistě je skvělé přivést dítě do zabezpečeného prostředí, ale pokud budete s početím váhat a odkládat jej na „neurčito“, může se stát, že se nakonec vysněného potomka nedočkáte.
Jak vysvětluje gynekolog, porodník, profesor Pavel Calda z gynekologicko - porodnické kliniky u Apolináře, je třeba mít na paměti, při plánování mezníků života následující: „Ideální věk pro porod prvního dítěte je mezi 20-30 rokem věku. Je to proto, že žena se rodí s konečným počtem vajíček a ta potom v průběhu života již jen stárnou. Konec „reprodukční kariéry“ začíná přibližně v druhé polovině třetí dekády života, kdy schopnost otěhotnění u řady žen významně klesá, tj. toto období je vhodné pro početí třetího a dalších potomků, ale určitě ne prvního. Také organizmus ženy již není na vrcholu fyzických, ale ani psychických sil.“
Opravdu raritně se odborníci setkávají s přirozeným početím mezi 45 – 50 rokem věku. Takže spoléhat se na to, že zrovna vám se v pozdním věku podaří otěhotnět a přivést na svět vytouženého potomka, příliš vyplatit nemusí. Jak podotýká odborník: „Lékařská věda dokáže prodloužit život, ale období, kdy žena může mít dítě, se nemění. Posouvání těhotenství až na úplný konec ‚reprodukční kariéry‘ přináší zbytečná rizika.“
Je dobré mít na paměti, že vajíčka, se kterými se žena narodí, po třicítce už jenom stárnou, nebo i odumírají. Z toho důvodu se nevyplácí s otěhotněním otálet.
Odborníci se shodují také na tom, že nastavení společnosti, respektive myšlení ve společnosti příliš nepřeje mateřství po dvacítce. Pokud v tomto věku žena otěhotní, většinou se na ni většinová společnost dívá jako na chudinku, která si v životě neužila. Na druhou stranu je třeba kalkulovat s tím, že až té samé ženě bude čtyřicet, bude mít doma dospívající, samostatné děti a dokáže věnovat čas práci. Víc, než její vrstevnice, která se teprve rozhodla, že je pro početí dítěte vhodná chvíle. Jenže to nejde, takže čas tráví v centru asistované reprodukce, chodí k psychiatrovi a kromě toho řeší vztahové problémy. A jak poukazují odborníci, když se jí vymodlené dítě konečně narodí, nezvládá novou situaci ani psychicky, ani fyzicky.
Někdy se vyskytnou „zaručené zprávy“, že za neplodnost žen může nadužívání hormonální antikoncepce. Jak vysvětluje odborník: „Za zhruba padesát let, co se antikoncepce používá, lze hovořit spíše o příznivých účincích. Vedle prvotního účelu, spolehlivého zabránění nechtěnému otěhotnění, mají pro většinu žen význam i vedlejší účinky, jako je zbavení se bolesti při menstruaci, zpravidelnění menstruace či zlepšení pleti. Hormonální antikoncepce má v určitém velmi malém procentu případů možné komplikace, ale lepší metoda zabránění nechtěnému otěhotnění zatím objevena nebyla.“
Pokud tedy přemítáte, jestli dítě mít dříve, či později, zvažujte všechna pro a proti. Uvědomte si, že na prahu padesátky se vám možná nebude chtít trávit chvíle s hyperaktivním batoletem, že už si budete chtít užívat svůj klid. A že i vaše dítě, zatím fiktivní, si zaslouží mladou a akční mámu. Vyřešit v životě se dá vše, biologické nastavení hodin máte jen jedno. Nezapomínejte na to, až vás napadne odložit projekt rodina na neurčito. K jeho realizaci by nemuselo nikdy dojít.
Autor: Klára Kotábová
Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz
