Preeklampsie – nemoc, o které se málo mluví, která však může způsobit vážné poškození zdraví nastávající matky, někdy dokonce i smrt dítěte. Snahou profesora Pavla Caldy je obeznámit těhotné s možností včasného rozpoznání nemoci a snížením rizika komplikací pro rodičku i dítě. Řešením je změna přístupu některých gynekologů, kteří riziko nemoci podceňují.
Pane profesore, co všechno ohrožuje těhotenství? Pojďme se na to podívat po etapách.
Historie těhotenské péče začíná ve 20. letech minulého století. Od té doby se hodně změnilo. Hlavní těžiště péče bylo v posledních týdnechpřed porodem. V současnosti víme, že o úspěchu těhotenství se rozhoduje již na jeho samém začátku. Úspěšně se nám podařilo přesunout hlavní diagnostická a preventivní vyšetření již na konec prvního trimestru, tedy do 3 měsíce těhotenství. V té době pomocí ultrazvuku již vidíme, jak je plod vyvinutý – ručičky, hlavičku i trup. Vidíme, kde je uložená placenta a na specializovaných pracovištích dokážeme ke konci prvního trimestru – tedy v 13. týdnu - diagnostikovat i riziko rozvoje častějších těhotenských komplikací. Jednou z nich je preeklampsie. V současnosti umíme snížit preventivními opatřením výskyt této nemoci v době před 34. týdnem až o 82 procent, což je neuvěřitelný pokrok.
Profesor MUDr. Pavel Calda, CSc. působí na 1. lékařské fakultě, Gynekologicko-porodnické klinice 1.LF a VFN. Je vedoucím oddělení Centra fetální medicíny a Oddělení ultrazvukové diagnostiky v pražské porodnici U Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje a přednáší v zahraničí i doma.
Co byste tedy těhotným ženám doporučil?
Rád bych na ně apeloval, aby si našly takové pracoviště, kde jsou schopni riziko preeklampsie stanovit právě na konci prvního trimestru. Pokud takové riziko u nastávající matky včas odhalíme, můžeme ji v malých dávkách preventivně podávat malé dávky Aspirinu po dobu celého těhotenství, a tím riziko nemoci rapidně snížit.
Můžete stručně vysvětlit, co preeklampsie obnáší?
Je to onemocnění, které postihuje okolo 3 procent těhotenství a projevuje se poruchou růstu plodu, zvýšením tlaku u těhotné a ztrátami bílkovin. V průběhu tohoto onemocnění může žena upadnout do křečí, které mohou vážně poškodit zdraví ženy a způsobit odumření plodu.
Tyto těžké průběhy jsou u nás naštěstí vzácné, ale lehčí průběhy či stavy, kdy dojde k předčasnému porodu v důsledku preeklampsie vzácné nejsou. Naší snahou je, abychom nástup případné nemoci posunuli až do období, kdy už plod není ohrožený nezralostí (to znamená nejméně po 34. týdnu těhotenství), anebo zabránili rozvoji nemoci úplně. K tomu potřebujeme vyšetřit těhotnou již na konci prvního trimestru, abychom těm se zvýšeným rizikem byli schopni nabídnout účinnou prevenci. Ta je bezpečná jak pro těhotnou, tak pro plod, je účinná a levná.
Mrzí mě, že kolegové v České republice této metody stále nevyužívají dostatečně a podvědomě se těmto „novotám“ brání.
Je složité nemoc rozpoznat?
Složité to není, ale je nutné provádět cílené ultrazvukové vyšetření zaškoleným lékařem. Domnívám se, že toto vyšetření není mezi lékaři populární právě proto, že je třeba se problematikou podrobněji zabývat a věnovat tomu nějaký čas a energii. Troufám si říci, že v rozvinuté zemi jako je Česká republika by vyšetření rizika preeklampsie mělo bezpochyby patřit do dobré a základní prenatální péče. Zatím to tak ale bohužel není.
Na konci prvního trimestru můžete ale mimo preeklampsii zjistit i další informace o plodu…
Ano, spolehlivě jsme schopni stanovit, zda se jedná o jednočetné nebo dvojčetné těhotenství. V případě dvojčetného těhotenství, zda se jedná o jednovaječná nebo dvouvaječná dvojčata. Jejich perspektiva do budoucna je totiž značně odlišná, jednovaječná dvojčata mají vyšší šanci na problémy, o kterých je důležité včas vědět a začít je řešit.
V tomto období již také můžeme říci, zda těhotenství nebude mít riziko neprosperity placenty.
Zkrátka dokážeme již na konci prvého trimestru většině těhotných říci, že jejich těhotenství bude v pořádku a malému procentu sdělit: „Ano, u vás je větší riziko a budeme vás častěji sledovat“.
Zdroj: Český rozhlas plus
Autor: redakce
Profesor Pavel Calda pracuje na 1. lékařské fakultě a v porodnici u Apolináře. Má za sebou několik tisíc odvedených porodů, pečuje o těhotné a zabývá se ultrazvukovou diagnostikou, jak v těhotenství, tak gynekologii. Je autorem několika knih z oboru porodnictví a gynekologie, publikuje v zahraničí i doma. Kompletní informace o jeho aktivitách jsou na webu www.gynekologporodnik.cz
