Datum publikace: 13.03.2018
Křičí, ryčí, vydupává si pozornost? Je tu období prvního vzdoru. Nejčastěji přichází kolem druhého roku života dítěte, u někoho se projeví o něco dřív, u někoho později, to je dáno tím, že, každé dítě zraje a vyvíjí se trochu jinak.
Podle dětské psycholožky Evy Lábusové, ze soukromé ordinace v Praze, prochází dítě obdobím vzdoru někdy mezi prvním a třetím rokem života, kdy si samo sebe začíná uvědomovat. Tím si do života nese používání slova já. Znamená to také poznávání vlastní síly, vůle a sebeprosazení.
Dítě může reagovat až agresivním odporem vůči vůli rodičů. Psychologové tomu říkají také období negativismu, a laici toto období nazývají první pubertou.
Jak se zachovat v situacích, kdy se dítě začne prosazovat?
Psychologové radí:
- Zachovejte klid
- K dítěti přistupujete jako k parťákovi
- Pokud selžou všechny domluvy, nepřistupujte k němu z pozice síly
- Rány nic nevyřeší
- Nechte ho „vyřvat“
- To, že něco dítě chce a pláče kvůli tomu, neznamená, že mu to musí nutně získat
Rodiče by také měli mít na paměti, že nestandardní chování dítěte není jejich vina. Ratolest potřebuje prosadit svoje já. Najít se, uvědomit si svojí existenci. Ještě nemůžeme hovořit o názorovém vyhraňování, ale o určitém vymezení ano.
Zdroj: Shutterstock.com
První vzdor se podobá záchvatům. Je to trucování, výbuchy hněvu, dupání, křik, dítě se může začít válet po zemi a kopat rukama i nohama. V důsledku špatného okysličení může potomek až začít lapat po dechu.
Nemá příliš valný smysl dítě trestat, nebo bít. Lepší je jej nechat „vyvztekat“. Ovšem ne za cenu újmy na zdraví. Takové výbuchy obvykle trvají půl minuty až minutu. Mohou být ale i delší.
Osvědčené řešení našich babiček bylo dítě vzít a dát pod studenou vodu. Nicméně s ohledem na fyzické zdraví organismu, se to jako řešení doporučovat nedá. „Rodič by měl zůstat klidný a laskavý. Do problémů se dostávají v tomto období rodiče, kteří si nejsou příliš jistí v kramflecích i ti, kteří by záchvaty vzteku chtěli řešit „holí“, tvrdí psycholog Pavel Říčan, který specializuje mimo jiné na vývojovou psychologii.
Autor: Zuzana Zelenková
Mgr. Petr Šobra 
