„Aby se jednalo o šikanu, musí docházet k fyzickému nebo psychickému ubližování. Nejsou u toho další svědci, je to někde v zákoutí a člověk je proto bezmocný,“ říká pro abctehotenstvi.cz psycholog Petr Šobra. „Ale nějaké postrkování ve třídě nebo braní věcí bych jako šikanu ještě nebral,“ dodal.
Zákeřná kyberšikana
Čím dál častějším jevem je kyberšikana. S tou se setkávají děti spíše až od druhého stupně základních škol. „Z úrovně škol je to prakticky neřešitelné. Děti jsou totiž na sociálních sítích do nějaké míry závislé, proto je třeba, aby znaly pravidla kyberprostoru, aby věděly, co mohou dělat, sdílet a podobně,“ zdůrazňuje Šobra.
Jak ji poznáte?
První, kdo by měl šikanu řešit, je její oběť. „Jenže děti, a tím spíš na prvním stupni, se za sebe postavit neumí. Proto půjdou za tím, komu věří,“ dodává psycholog. Kroky dítěte by tak měly vést za rodiči. „Ti musí své děti podporovat,“ říká Šobra.
Jak ale poznáte, že je vaše dítě obětí šikany? Zbystřete, když doma vykazuje jiné známky chování, nekomunikuje a je více plačtivé. „Rodič tehdy musí postupovat v součinnosti s učitelem,“ říká psycholog Šobra.
Citlivý přístup
K šikaně je třeba přistupovat citlivě. Děti totiž mají tu vlastnost, že hodně věcí dokážou přibarvit. Rodiče zase často bývají přecitlivělí a za šikanu považují každé bouchnutí či zhození. „Je třeba rozlišovat klukoviny od zákeřného ponižování,“ radí Šobra a jedním dechem doplnil: „i šikanovaný může za měsíc šikanovat.“
Zdroj: Shutterstock.com
Šikanu je nutné odhalit včas. A hlavně je důležité rychle ji řešit. Její důsledky totiž mohou být fatální. „Šikanovaný totiž často nedokáže rozlišit, kdo je a kdo není. Na těch, kteří ho šikanují, může být i závislý,“ uvedl Šobra. „Záleží, jak moc je dítě citlivé a jak moc se mu rodiče věnují. Ale šikana klidně může skončit i sebevraždou,“ uzavřel.
Autor: Petr Sobol
Mgr. Petr Šobra 
