_Náměsíčnost není psychická porucha

Náměsíčnost je přechodná vývojová porucha spánku. Její výskyt je vázán na tzv. Non REM spánek, tedy na část spánkového cyklu, kdy se nám nezdají sny (případně se nám zdají sny málo výrazné, které si ráno nepamatujeme) a nejčastěji se objevuje v první třetině noci – tedy v době do půlnoci. Příčinou vzniku poruchy je nedokonalé probuzení z Non REM spánku – dá se říci, že hybnost organismu odpovídá bdělému stavu (člověk se může normálně hýbat, například chodit, oblékat se apod.), ale vědomí zůstává ve fázi spánku. S ojedinělou epizodou náměsíčnosti se setká až 30 % dětí, opakovaně se vyskytuje asi u 10 % dětí a v dospělosti se vyskytuje přibližně u jednoho procenta lidí. Jednotlivé epizody náměsíčnosti trvají v řádu jednotek až desítek minut.

Jak se zachovat

Náměsíčnost umí hodně vyděsit. Dítě chodí po bytě, má otevřené oči, nepřítomný pohled, vykonává automatické činnosti a pokud se rodiče snaží s dítětem navázat verbální kontakt, jeho odpovědi jsou neadekvátní položené otázce. Vzorová je například situace, kdy dítě chce jít na záchod, místo toho jde do koupelny a na otázku, co jde dělat, odpoví, že venku prší. Pokud se vyskytne epizoda náměsíčnosti, není vhodné dítě budit, na místě je naopak klid a konejšivá mluva, během níž je dítě uloženo zpět do postele. Snaha o probuzení může u dítěte vyvolat agresivitu a stav většinou jen prodlužuje. Náměsíčnost pro dítě neznamená žádné riziko vzniku psychické nebo psychiatrické poruchy, jde o stav, který souvisí s nedokonalým dozráváním dětského spánku a je do značné míry podmíněná dědičně, takže je velká pravděpodobnost, že podobné stavy se v dětství vyskytovaly i u některého z rodičů. Tak jak dítě roste, upravuje se jeho spánek a náměsíčnost odeznívá. Léčba se doporučuje pouze u často se objevujících epizod.

Kdy je dobrá odborná konzultace

V některých případech, může stav dítěte souviset se zdravotním problémem. Náměsíčnost může být provokována zhoršeným dýcháním ve spánku. Pokud dítě v noci chrápe, měl by lékař vyloučit spánkovou apnoe (zástavy dechu ve spánku) jako spouštěcí faktor stavů náměsíčnosti. Pokud si rodiče nejsou jisti, zda se u jejich dítěte skutečně jedná o náměsíčnost (například se stavy vyskytují několikrát za noc, či jsou spíše ve druhé polovině noci), je na místě neurologické vyšetření, jehož účelem je vyloučení noční epilepsie. Riziko náměsíčných stavů spočívá především v nebezpečí úrazů. U dítěte, které se pohybuje po bytě, hrozí pád ze schodů, vypadnutí z otevřeného okna, nebo to, že samo, uprostřed noci odejde z domova ven na ulici.

Pokud je v rodině náměsíčné dítě, rodiče by měli dbát na to aby:

• na noc byly zamčené dveře bytu
• nezůstala otevřená okna, ke kterým má dítě přístup
• dítě nespalo na horním patře palandy
• byla zabezpečená schodiště
• dítě nemělo kolem své postele nábytek, o který by mohlo zakopnout
• byla eliminována všechna nebezpečí, která by mohla způsobit poranění, či pád
• dítě mělo pravidelný spánkový režim (spánková deprivace může provokovat stavy náměsíčnosti) 

Co je REM a Non REM spánek

Spánkový cyklus se skládá z několika fází, během nichž se střídá tzv. REM a Non REM spánek.

• REM spánek – v této fázi spánku se nám zdají barevné, emočně výrazné sny, které si ráno většinou umíme vybavit, některé jsou tak výrazné, že si je pamatujeme dlouhou dobu někdy i po celý život. V této fázi se nám zdá až 80 procent všech snů. Zkratka REM je z anglického rapid eye movements – rychlé pohyby očí – které jsou pro tuto fázi typické. V této fázi jsou z činnosti vyřazeny svaly, člověk se proto nehýbe.
• Non REM spánek – sny se nám v této fázi téměř nezdají, pokud ano, jsou šedé, nevýrazné a nepamatujeme si je. V této spánkové fázi nejsou svaly vyřazeny ze své činnosti, člověk se proto může hýbat. 

Text vznikl ve spolupráci s dětskou neuroložkou MUDr. Ivou Příhodovou ze spánkové laboratoře  Neurologické kliniky VFN v Praze.