_Na osteoporózu je nutné myslet už v mládí

Na vzniku osteoporózy se podílí celá řada vlivů. Jmenovat lze zejména nedostatek nebo špatné vstřebávání vápníku a vitaminu D, málo pohybu či kouření a pití alkoholu. U žen v menopauze, a po ní, je podstatnou příčinou rozvoje potíží snížení hladiny estrogenu. „Ženské pohlavní hormony poskytují kostem ochranu, zpomalují proces řídnutí kostí. Proto se nejčastěji osteoporóza projevuje u žen po menopauze, kdy o tuto ochranu přirozeně přijdou. Obvykle to bývá 5 až 8 let po klimakteriu,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Každých deset let se riziko násobí

Zásadní roli v rozvoji nemoci a nárůstu počtů onemocnění ve společnosti hraje věk. „S přibývajícím věkem se riziko onemocnění zvyšuje, každých 10 let života se zdvojnásobí. Věk je výrazným rizikovým faktorem a s prodlužující se délkou života stoupá pochopitelně i množství nemocných. Dalším rizikovým faktorem je genetická zátěž – výskyt osteoporózy u osob, jejichž rodiče či prarodiče utrpěli osteoporotickou zlomeninu, je výrazně vyšší. Častá je také osteoporóza sekundární, provázející jiná závažná onemocnění, jako jsou poruchy vstřebávání vápníku, chronická zánětlivá onemocnění, revmatoidní artritida a mnohé další. I některé dlouhodobě podávané léky kostem neprospívají – příkladem je dlouhodobé užívání kortikoidů. Také stavba těla má na osteoporózu vliv. Hubenější ženy mívají i křehčí kosti s tendencí k lámavosti,“ uvádí prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Nechte se vyšetřit včas

Lidé osteoporózu podceňují a často mají pocit, že jde o stav neměnný, v celku neškodný a nevěnují jí patřičnou pozornost. „V České republice postihuje osteoporóza 33 % žen ve věku nad 50 let a 47 % žen starších 70 let a často vede ke zlomeninám obratlů, kyčle nebo stehenní kosti. Důsledky těchto úrazů jsou opakované zlomeniny, v polovině případů závislost na pomoci druhých a ve 20 % dokonce smrt během prvního roku po prodělaných komplikacích,“ uvádí MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., vedoucí subkatedry geriatrie LF UK v HK, Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Odhalení choroby přitom není nijak složité, a pokud k němu dojde včas, dá se velmi dobře léčit. V tomto směru hraje důležitou roli informovanost pacientek, které by měly být na riziko upozorňovány v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa. „Na onemocnění se často přijde, až když dojde ke zlomenině, protože se do té doby nijak zásadně neprojevuje. Bohužel ani v těchto případech není vždy prováděna osteologická léčba, která by snížila riziko dalších zlomenin,“ dodává MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař.

Kosti je nutné chránit

Při zvýšeném riziku onemocnění je prioritou absolvovat vyšetření, které potvrdí nebo vyvrátí podezření na osteoporózu. To by mělo být iniciováno ze strany lékaře. Informovaná pacientka si o něj ale může zažádat sama. „Pro zjištění rizika osteoporózy se využívá denzitometrické vyšetření. Jde o bezbolestné vyšetření, v rámci kterého se ověřuje hustota kostní tkáně a množství minerálů v těle pomocí slabého rentgenového záření. Nejčastěji se ke kontrole využívá bederní páteř a horní část stehenní kosti, pokud to z nějakého důvodu není možné, dají se hodnoty zjistit i z předloktí,“ vysvětluje prof. Vladimír Palička.

Dalším důležitým krokem je prevence sekundární, ke které dochází po osteoporotické zlomenině. Podstatná je v tomto směru identifikace zlomeniny jako osteoporotické, aby byla pacientka nadále léčena vhodným způsobem. Mnohdy se však stává, že po zhojení zlomeniny už není pacientce následná péče věnována. Přitom již prodělaná zlomenina zvyšuje riziko další zlomeniny dvou až pětinásobně.

Začít se musí už v mládí

Ačkoli se osteoporóza projevuje až v pozdějším věku, s prevencí je potřeba začít mnohem dříve. Množství kostní hmoty se zvyšuje do 25 až 30 let věku, poté začíná postupně ubývat. Už v dětství a mládí je tedy potřeba podporovat nárůst kostní hmoty správnou životosprávou. Ta zahrnuje stravu bohatou na vápník a vitamin D, důležitý je i dostatek pohybu a vyhýbání se škodlivým vlivům, jako je kouření a pití alkoholu. Podobné zásady platí i pro podpůrnou léčbu již propuknuté osteoporózy či její prevenci ve vyšším věku. Pohybová aktivita v seniorském věku by měla být volnější a nezatěžující. Vhodné jsou procházky, relaxační, koordinační, protahovací a posilovací cvičení.

Fotogalerie (3)

Pozor, může být dědičná!

Pokud se nemoci nepodaří zabránit, nastupuje medikamentózní léčba. Pro ženy v čerstvě postmenopauzálním období je možnou variantou hormonální terapie, kdy léky obsahující estrogen nahrazují původní stav před menopauzou. „Ve zvažování rizik a přínosu hormonální terapie je nutné si uvědomit, že osteoporotické fraktury jsou spojeny nejen s vysokým rizikem nesoběstačnosti, ale dokonce i v přímé souvislosti s úmrtím. Nicméně ani u žen, které nemohou či nechtějí užívat hormony, nejsme bezbranní. Vedle pohybové aktivity a zvýšení příjmu vápníku existují i účinné a bezpečné léky pro stavy, kdy se již osteoporóza rozvíjí. Každopádně doporučujeme zejména ženám po menopauze, jejichž maminky osteoporózu měly, aby se důsledněji zajímaly o stav svých kostí,“ radí doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

Možností, jak onemocnění řešit je ale více. „K léčbě osteoporózy je k dispozici celá řada léků, které brání zvýšenému odbourávání kostí nebo dokonce mohou přispívat ke kostní novotvorbě a zpevňování. A nemusí jít jen o hormony. Lékař, který se na léčbu osteoporózy specializuje, tedy klinický osteolog, v indikovaných případech pacientku nejen vyšetří, ale navrhne jí léčbu, která je pro danou situaci nejvhodnější. Základem vždy zůstává dobrá spolupráce, správná životospráva a dostatek pohybu,“ doplňuje prof. Palička.

Autor: Redakce