„Pro děti jsou velmi důležité tradiční příběhy, pohádky, zvyky, které ukotvují dítě ve společnosti, v rodině a dávají mu pocit spokojenosti a jistoty. To samozřejmě platí i v případě, že je pomocí těchto příběhů předávána náboženská víra. O iluzi předávání dárkům Ježíškem přichází dítě postupně většinou v kolektivu vrstevníků a rodiče jsou zpravidla ti, kteří takovou ztrátu iluzí citlivě vysvětlují,“ vysvětluje psycholožka docentka PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc. z Institutu partnerských vztahů.
Ježíšek je miminko, které dětem o Vánocích naděluje dárky. Děti v Ježíška věří a věří v to, že existuje. Je z pohledu dětství a dětské psychiky tato pohádka dobrá? Jaký má pro dítě smysl, že věří v toto dobro?
Ježíšek jako bytost nadělující dětem dárky je naše středoevropské specifikum, jinde dárky naděluje Santa Claus, či Otec Vánoc a další bytosti, které představují nadělující dospělé muže s dlouhými vousy a podobně. To ale nic nemění na tom, že jde o stejný princip víry v dobro, radosti z dárků a později radosti z obdarování, které jsou důležité nejen ve věku formování názorů a postojů. Často z těchto zážitků čerpáme i v dospělosti kdy je pro nás život těžký a složitý. Víra v toto dobro v dětském věku je tak pro psychiku a formování dalších postojů důležitá a pozitivní.
Nevadí této víře jemné nuance, které Ježíška a jeho počínání o Vánocích v rodinách odlišují?
Tradice oslavy Vánoc se samozřejmě v průběhu staletí vyvíjí. Vždyť i zdobení tradičního stromečku je zvykem, který není až tak starý a původně ozdobený stromeček nesl ořechy a sušené ovoce. Ozdoby, tak jak je známe my dnes, lidé na stromeček začali dávat mnohem později. Možná, že není tak důležité, kolik dárků dostaneme, nebo jestli jíme kapra nebo kubu. Důležité je dát tomuto svátku smysl, který nás naplní pohodou, radostí a umožní se sejít v širším rodinném kruhu.
Je nějaká doba, věk či období, které nahrává rodičům v tom, aby dítěti řekli, jak to s Ježíškem je?
Neexistuje přesný věk, kdy s potomkem mluvit o tom, jak je to s Ježíškem. Důležitější než určitý věk je umět citlivě reagovat na otázky, které v určitém období od dítěte přicházejí.
Když toto období přijde a dítě začne podléhat řečem kamarádů, kteří říkají, že Ježíšek není, jak by se rodiče měli zachovat?
Diskutovat s ním o jeho představách a přáních. Když své dítě dobře známe, jsme mu schopni vysvětlovat věci, tak, aby je přijalo a bylo s vysvětlením spokojeno.
Zdroj: Shutterstock.com
Takže návod, jak kouzelný svět Ježíška šetrně dítěti zbořit, není?
Takový návod skutečně neexistuje. I toto sdělení je ovlivněno rodinnými zvyky, osobností dítěte, jeho postavením v rodině. Osobně se domnívám, že není na škodu při vysvětlování ponechat vánočním svátkům určité tajemství a mystiku. Vždyť i to tvoří jejich atmosféru.
A není škoda, že dnešní děti Ježíška často v duchu komerce nahrazují Santa Clausem, který je spíš postavou komerční, než duchovní?
Toto děti úplně nerozlišují a nevnímají. Děti přejímají chování i názory nápodobou od dospělých i vrstevníků. Takže je spíše důležitější jak probíhá vánoční atmosféra v rodině a v kolektivu. Santovi do karet hraje to, že je vidět, tuto postavu můžete potkat v obchodních střediscích, v reklamě, děti ji vidí ve filmu, Ježíška, krom jesliček v Betlémě, dítě nevidí a je tak pouze v jeho představách.
A poslední otázka. Mohou si Vánoce bez Ježíška zachovat své kouzlo?
Vánoce jsou svátky, které mají základ v křesťanské tradici. K té samozřejmě v našem podvědomí Ježíšek patří. Já osobně i moje rodina má nerozlučně Vánoce s Ježíškem spojené. Myslím, že i v budoucnu by bylo důležité a přinejmenším milé, kdybychom si toto spojení udrželi.
A co se týká celkové atmosféry Vánoce, je třeba si uvědomit, že Vánoce pro nás mají význam celoživotně, i v době dospělosti, kdy na Ježíška už dávno nevěříme, protože jsou v našich myslích spojeny nejen s časem odbarovávání a setkání, ale jsou také spojeny se vzpomínkami na blízké, s kterými se již u štědrovečerního stolu setkat nemůžeme.
Autor: Barbora Neubergerová
Mgr. Petr Šobra 
