_Mají novorozenci vrozený cit pro jazyk, nebo spíš hudební sluch?

Intonace podobná mateřskému jazyku

Na intonaci novorozeneckého pláče se zaměřili němečtí vědci v roce 2010. Ve své studii, kterou provedli na francouzských a německých novorozencích, prokázali, že pláč není náhodně vydávaným zvukem, ale že má své zákonitosti. „Tón pláče německých třídenních novorozenců má sestupnou intonaci. Naproti tomu pláč stejně starých francouzských dětí má intonaci vzestupnou,“ uváděli autoři studie, jíž vedl Henkjan Honing, Ph.D., v článku publikovaném časopisem Psychology Today.

Jak je možné vysvětlit rozdíl v pláči dětí?

Podle vědců je nutné hledat vysvětlení již v době nitroděložního vývoje, v prenatálním období. Studie ukazují, že plod je schopen vnímat a zapamatovat si různé zvuky, hlasy a především hlas své matky a dalších blízkých osob zhruba od sedmého měsíce nitroděložního vývoje. Na základě této zkušenosti jsou následně novorozenci schopni rozlišovat a poznávat melodie, které jsou jim z období prenatálního vývoje známy.
Podle odborníků tak intonace novorozeneckého pláče není ničím jiným než jakousi snahou o napodobování intonace mluveného slova, kterou děti vnímaly v období před narozením. „Francouzština má převážně vzestupnou intonaci, naproti tomu němčina má intonaci klesající. Intonace dětského pláče je jakousi známkou citlivosti k mateřskému jazyku, která se projevuje velmi brzy po narození melodií pláče,“ domnívají se vědci.

Souvisí pláč s hudebním nadáním?

Část odborníků poukazuje na jiný důvod v rozdílné intonaci novorozeneckého pláče. Podle jejich teorie jde o důkaz hudebního nadání. Podle této teorie je rozdílný pláč dětí ovlivněn hudebními sklony a nadáním vnímat rozdílný rytmus, melodii a podobně. Studie ukazují, že některé děti jsou velmi vnímavé vůči těmto hudebním nuancím. I odborníci z těchto řad však připouštějí, že i toto nadání může být součástí jazykového citu a může být tím, co dítěti pomůže zvládnout učení se cizích jazyků.