_Lékaři radí, jak se v létě vyhnout průjmům
Stačí málo – nepropečený steak na stánku letního festivalu, zmrzlina od egyptského prodavače, koktejl v thajském baru a průjem je na světě. V létě jsou lidé průjmovým onemocněním vystaveni nejvíce – teplo nahrává množení bakterií jak ve vodě, tak v potravinách. Lidé cestují do exotických zemí s nižšími hygienickými standardy, mění svůj zaběhlý režim a stravovací návyky.
„Průjmové onemocnění postihuje drtivou většinu cestovatelů, většinou jej způsobují infekční původci, jako jsou bakterie, viry nebo paraziti. Může se objevit při každé razantnější změně prostředí, kontaktem s novými bakteriemi a s tím související změnou naší mikroflóry. Spouštědlem může být také intoxikace, potravinové alergie či intolerance, ale i zvýšená psychická zátěž – stres z cestování, únava. Takový průjem může skončit bohužel i v nemocnici na kapačkách – a to v případě masivní dehydratace, kdy je třeba doplnit tekutiny a minerály,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
Dehydratace u dětí
Dehydratace z průjmů ohrožuje nejvíce děti – ty potřebují denně přijmout tekutiny v objemu 10 – 15 % své váhy, dospělému stačí 4 %. „Měli bychom si uvědomit, že nejedeme trpět, ale užít si volno, místa kam jedeme a všeho, co nás tam bude obklopovat. Co se nákupu a konzumace jídla a pití týče, stačí se řídit pravidly „šesti O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit,“ doplňuje MUDr. Mikolášek. Jednou z možností, jak připravit trávicí trakt na cestu je podle specialistů preventivní podávání probiotik, která osídlí střevo a posílí imunitu.
„Pokud se akutní průjem rozvine, je možné probiotika využít k jeho zmírnění a zkrácení doby trvání. Pomohou také rychlejší obnově střevní mikroflóry,“ uvedl předseda Mladých praktiků MUDr. Norbert Král. Zkrácení doby trvání akutních průjmových onemocnění za pomoci probiotik dokazují i klinické studie. „Probiotických bakterií a přípravků je celá řada, nejvíce studií popisuje pozitivní efekt u bakterií Lactobacillus rhamnosus a Saccharomyces boulardii. Ty obsahují některé dostupné probiotické přípravky,“ uvádí MUDr. Mikolášek.
Probiotika a jejich účinek
Podle známého cestovatele, viceprezidenta Českého klubu cestovatelů Jiřího Kolbaby, snáší každý člověk cestování jinak. „Já mám například skvělé zažívání a zvládám i země s nižším hygienickým standardem. Dávám si pozor na vodu z neprověřených zdrojů, vyhýbám se listové zelenině, u níž nevím, čím byla hnojena a všechno umývám. V cestovní lékárničce sebou vždy nosím z preventivních důvodů „letní“ probiotika,“ říká cestovatel, který procestoval více než 130 zemí světa a navštívil všechny kontinenty.
Zažívací obtíže se často pojí i s cestováním po letních festivalech a stravováním ve stáncích rychlého občerstvení. „Ve vedru se potraviny rychle kazí a tak se hudebnímu fandovi může odleželý párek v rohlíku lehce vymstít. S hygienou to na festivalech také nebývá valné, a je škoda koncert oblíbené kapely poslouchat na záchodovém prkénku,“ dodal MUDr. Norbert Král.
Infekční průjmová onemocnění kromě opakovaného nucení na stolici někdy provází horečka, bolesti svalů a kloubů, únava, zvracení, zimnice, bolesti břicha. Akutní průjem trvá jen několik dnů, chronický déle než 14 dnů a vyžaduje nasazení vhodné léčby.
Co je to průjem
Vyprázdnění více než tří neformovaných stolic za den, změna konzistence a frekvence stolice. Příčinou cestovatelského průjmu bývá infekce (80% bakterie, 15% viry, 5% parazité). Roli hraje také cestovní stres (únava, ponocování, nepravidelný režim), změna ekologických poměrů a nezvyklá strava (projímavý účinek ovoce, nadbytek používaného oleje). Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji 3 až 4. den pobytu, druhá vlna přichází kolem 10. dne. Do skupiny cestovních průjmů jsou zahrnuta i onemocnění, která se objeví v prvních 7-10 dnech po návratu domů.
foto: Freedigitalphotos.net
