_Simona Krainová: Krása člověka vychází zevnitř

Jak se chystáte na Vánoce? Pečete cukroví? 

Na Vánoce se zatím moc nechystám, jsem teď dost pracovně vytížená, takže mi nezbývá čas. Většinu příprav udělám až v prosinci, i když bych měla ráda na první advent už vyzdobený byt. Mám moc ráda vánoční dekorace a naše dva syny to hrozně baví, věšet světýlka, svítící soby a jiné dekorace. Nejsem příliš dobrá kuchařka, takže cukroví ve velkém nepeču. Vždy s kluky pečeme jen perníčky, aby je mohly zdobit a pár kousků vanilkových rohlíčků, abych provoněla byt. Ostatní druhy cukroví  řešíme objednáním, dokážu si to cukroví potom víc vychutnat. 

Trávíte je doma nebo raději někde na horách nebo v teple u moře? 

Vánoce trávíme doma v Praze, nebo na chalupě za Prahou, kde je klid a většinou už i nějaký sníh. Mám ráda tradice a nedokážu si představit, že bychom slavili Vánoce na pláži a zdobili palmu, v tom jsem trochu staromódní. V lednu ale za teplem vyrážíme pravidelně.

Máte o vánocích pracovní povinnosti? Jaké? Co se Vám letos povedlo a z čeho jste měla největší radost?

Snažím se o Vánocích nepracovat, začátek prosince bývá hektický, snažím se všechno dohnat a vyčistit si do Vánoc kalendář, abych se mohla na plno věnovat dětem a rodině, protože Vánoce jsou právě o tom, být v klidu doma s rodinou a nic neřešit, takže to dodržuji 

Letošní rok byl plný výzev, jsem moc ráda, že spolupráce s českou módní značkou Pietro Filipi, se kterou jsme vytvořili mou kolekci dopadla skvěle, a kolekce měla velký úspěch.  Tento rok se nesl ve znamení módy a kolekcí, navázala jsem také spolupráci se slovenskou značkou Bepon, kde jsme vytvořili kolekci punčošek a body, rozšířila jsem také svou kolekci BySimona.cz, která bude už brzy v prodeji.

Mate nějaké vánoční rituály? Něco co děláte každý rok?

Dodržujeme klasické tradice, adventní neděle – zapalujeme vždy svíčku na věnci, zdobíme byt vánočními barvami, kluci píšou dopis Ježíkovi. Stromeček zdobíme vždy poměrně s předstihem, chceme si ho totiž pořádně užít, takže většinou v půlce prosince už ho máme ozdobený a vydrží nám zhruba do půlky ledna. 

Jinak děláme bramborový salát, smažíme řízky i kapra, i když ho nemáme moc rádi, ale tradice je tradice. 

Slavíte vánoce ráda, nebo tyto svátky vnímáte jen jako povinnost kvůli dětem?  

Dřív jsem tyhle svátky příliš nevnímala a tolik je neprožívala, to je pravda. Teď díky Maxovi a Brunovi získaly úplně jiný rozměr. Není nic hezčího než radost v dětských očích, když jsou napjatí, co asi donese Ježíšek, užívám si tyhle chvíle plnými doušky. Jen se mi poslední dobou nelíbí, jak je kvůli Vánocům každý ve stresu, aby měl všechno připravené a dokonalé. Mají to být svátky klidu a pohody a ne čas shonu a bláznění po obchodech. Snažím se stresu a shonu vyvarovat, co to jde.

Zdroj: Simona Krainová

Jaké cukroví mate nejraději? Nebo raději vánočku? 

Vedou jednoznačně vanilkové rohlíčky. Ale vánočku s pěknou vrstvou másla a k tomu kakao si o Vánocích také ráda dopřeju.

Jak se změnil Váš život, když se Vám narodily děti? Dovedla jste si to předtím představit? Pomáhá Vám Váš partner? 

Život se mi změnil o 180 stupňů, ale k lepšímu. J Není nic víc, než mít zdravé děti a milujícího manžela. To je náš smysl života. Já jsem po dětech a rodině příliš netoužila, nebyl to můj sen a jsem ráda, že osud to mu chtěl jinak a přihrál mi tak skvělého muže, kterým Karel je a že naše děti přišly poměrně brzo a hlavně neplánovaně, to je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Nikdy jsem si to nedokázala představit a myslím, že to ani nejde, realita je vždy úplně jiná, ale za mě určitě lepší, než život bez dětí. Karel mi moc pomáhá, jsme tým a snažíme se vždy nějakým způsobem domluvit, i když logicky je vždy větší zodpovědnost na ženě, ale Karel se snaží, jak jen může.

Kdo je ve výchově děti přísnější, vy nebo partner?

Určitě já, snažím se být na kluky přísná a chci, aby dodržovaly určitá pravidla, i když to vždycky úplně nejde. J Já jsem ta, která je nutí dojíst snídani, čistit zoubky a jít brzo spát. Karel je v tomhle bohém a dovolil by jim všechno. Oba se snažíme je ale vychovávat s co největší láskou, tak to cítíme oba stejně, chceme aby z nich vyrostli slušní lidé.

Kdybyste se mohla znovu rozhodnout, pořídila byste si děti dříve? Co byste poradila děvčatům kolem dvacítky? Odkládat těhotenství, nebo si děti pořídit co nejdřív?

Nemám moc ráda otázky kdyby. Tím, že jsem děti neplánovala a ony přišly, jsem svůj věk neřešila. Věřím v osud, který to zařídil tak, že jsem měla děti mít v pozdějším věku. Do té doby jsem intenzivně pracovala a užívala si svou volnost, přišly v pravou chvíli, potřebovala jsem se zklidnit a svůj život si uspořádat, dali mi vlastně řád a jasné obrysy. Mladým ženám bych poradila jen jedno, aby si děti pořídily v ten moment, kdy  budou cítit, že je to tak správné a budou po nich toužit. Každý má touhu po miminku v jiném věku, každý je vyzrálý na roli mámy jindy. Takže poslouchejte své srdce a mějte děti, až budete cítit, že je ten správný čas, budete šťastné a spokojené, protože potom bude spokojené i Vaše dítě.

Víme, že je pro Vás rodina velmi důležitá….uvažovala jste o dalším těhotenství? Nebo například o adopci dítěte? Nebo jste právě se dvěma dětmi spokojena?

O dalším těhotenství jsem samozřejmě uvažovala, toužila jsem po holčičce, ale z lékařského hlediska mi nebylo už doporučeno. Měla jsem celkem náročné oba dva porody a třetí by byl už opravdu risk, takže jsem to nechtěla pokoušet, jsem vděčná za dvě zdravé děti. O adopci jsme se doma s manželem také bavili a jeden čas i dost intenzivně. Nakonec jsme se ale rozhodli, že třetí dítě by už bylo opravdu velké sousto. Jsme oba dost vytížení a trhá mi srdce, když se nemůžu klukům stoprocentně věnovat, tak jak bych si představovala a mít ještě třetí dítě, bylo by bylo už nad naše síly.

Mají Vaši synové podobné charakterové vlastnosti, nebo jsou zcela odlišní? A v čem? 

Oba kluci jsou odlišní, jak vzhledově, tak i povahově. J Maxík je více introvert a křehká duše, na něj se musí pomalu a v klidu, trvá mu si zvyknout na změnu. Za to Bruno to je extrovert a bavič každým coulem, chodí do dramatického kroužku, aby tu svou povahu trochu zúročil a vybil i jinde, než doma, je neskutečné, jak je bezprostřední a nebojí se komunikovat i s naprosto cizími lidmi.

Na co se těšíte v roce 2018? Co byste přála nejen sobě do roku 2018?

Těším se na nový rok a nové výzvy, které nám rok 2018 nachystá. Přála bych si, aby byla moje rodina a okolí hlavně zdravá a spokojená. To stejné přeju i všem ostatním, přála bych si, aby byli lidé spokojení a pokud nejsou, tak aby nepáchali zlo na nevinných lidech, cože se bohužel poslední dobou ale velmi často děje.

Autor: Klára Kotábová