Metoda je složitá a zahrnuje několik kroků. Prvním z nich je získání kmenových buněk pacienta z jeho krve. Tyto buňky jsou následně vystaveny působení léků, kromě jiného i nízkým dávkám specifických chemoterapeutik a supresorů imunitního systému. Takto ošetřené kmenové buňky lékaři vrátí pacientovi zpět do těla a nechají je v organismu působit. Celý proces je založen na tom, že nemocný člověk dostane do těla kmenové buňky, které jsou na začátku svého života, a jsou schopny se v organismu adaptovat tak, aby nahradily nervové buňky zasažené nemocí a zaplnily jejich místo, tím by funkce nervové soustavy byla zpět obnovena.
Ne nejde o scénu ze sci-fi filmu, jde o popis reálné studie, kterou provedli odborníci v Chicagu, studii zveřejnil časopis JAMA.
„V tomto spojení nerad používám slovo lék,“ říká doktor Richard K. Burt, autor studie a šéf imunoterapie a autoimunitních onemocnění univerzity v Chicagu, i on ale sám přiznává, že výsledky jeho metody jsou nadějné.
Studie, o které je řeč, proběhla v lékařských centrech v USA, Velké Británii, Švédsku a Brazílii, a zúčastnilo se jí 110 pacientů s relapsující formou roztroušené sklerózy. Šlo o srovnávací studii, kde polovina nemocných byla léčena klasickou léčbou a druhá půlka skupiny podstupovala léčbu kmenovými buňkami.
Výsledky jsou velmi nadějné
Výsledky ukazují, že ve skupině nemocných, kteří byli léčeni kmenovými buňkami, bylo výrazně méně pacientů s opakující se atakou onemocnění.
Konkrétní čísla jsou následující:
- během dvou let byla progrese zaznamenána u dvou procent pacientů
- během tří let u pěti procent
- během čtyř a pěti let u deseti procent
Zároveň s tím u 98 % nemocných během prvního roku nedošlo ke zhoršení nemoci a pacienti nejevily známky onemocnění, v 93 % trval stav bez známek onemocnění po dobu dvou let, u 90 % během tří let a u 78 % během čtyř až pěti let.
Ve srovnávací skupině, kde léčba probíhala standardním způsobem, byly výsledky méně optimistické.
- téměř čtvrtina pacientů procházela zhoršením onemocnění už během prvního roku
- více než polovina během dvou let
- necelé tři čtvrtiny sledovaných se zhoršily do pěti let
A naopak, podíl pacientů, u kterých nebyly zjištěny známky nemoci a zhoršení, byl jen 40 % během prvního půl roku, 21 % za první rok a tři procenta během čtvrtého až pátého roku.
„Metoda má samozřejmě i vedlejší účinky, například negativně ovlivňuje plodnost žen. To se ale dá řešit odebráním vajíček před aplikací kmenových buněk, k dalším negativním účinkům patří i možný rozvoj zánětu štítné žlázy. Nicméně, je třeba si uvědomit, že každá metoda, která je v medicíně používaná, má nějaké vedlejší účinky,“ komentuje doktor Richard K. Burt.
Zatím je málo vyléčených, upozorňují další
Ne všichni odborníci jsou v tuto chvíli z nové metody nadšeni a poukazují na nedostatečnost studie. „Jde o příliš malý vzorek pacientů, takže vyslovené závěry mohou být předčasné. Ale jde o další krok, který naznačuje, že tato cesta může být správná a je nadějí zejména pro pacienty, kteří nereagují na žádnou z doposud doporučených terapeutických metod,“ říká Bruce Bebo, výkonný viceprezident vědecké společnosti zabývající se mezinárodním výzkumem roztroušené sklerózy.
Bebo upozorňuje i na to, že léčba kmenovými buňkami je zatím ne zcela probádaná, ještě je zahalena mnoha otazníky, které se dotýkají zejména bezpečnosti.
To připouští i sám autor studie. „Je nutné, aby proběhly další studie, které budou organizovány ve velkém univerzitním zařízení s velkým množstvím pacientů s touto nemocí. Je třeba ověřit výsledky námi provedené studie a zaměřit se na bezpečnost metody. Ale doufám, že jsme našli způsob, který se zapíše do historie léčby roztroušené sklerózy a změníme osudy,“ věří Burt.
Zdroj: Shutterstock.com
Co jsou kmenové buňky
Moderní medicína stále častěji používá pojem kmenové buňky. O co jde?
Kmenové buňky jsou „základní, ještě nediferencované“ buňky organismu. Až jejich zráním a vývojem z nich následně vznikají buňky specifické, s přesnou funkcí a úlohou v tělesných tkáních. Jednoduše řečeno, kmenové buňky jsou buňky ještě bez konkrétního zaměření, ale mají úžasnou schopnost se „učit“ a přeměnit se na jakýkoli typ buněk. Tím se dají využít v léčbě všude tam, kde je třeba poškozené buňky nahradit novými. S úspěchem se využívají například u léčby poruch krvetvorby.
Kmenové buňky lze získat z krve, pupečníkové krve, placenty či z nenarozeného zárodku.
Pár slov o roztroušené skleróze
Roztroušená skleróza (sclerosis multiplex) je autoimunitní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu. Mezi příznaky patří problémy se zrakem, necitlivost končetin, motorické problémy, závratě, snížení stability, problémy s chůzí, třes, potíže s mluvením, problémy s pamětí, únava či potíže s vyprazdňováním. Nemoci je více typů, ty se od sebe liší způsobem a rozsahem postižení nervové soustavy. Postihuje mladé lidi, statisticky častěji ženy než muže a vede k plné invaliditě.
Příčina onemocnění není jasně definovaná, lékaři připouštějí genetické vlivy či vlivy infekční. Konečná specifická léčba v tuto chvíli není známá, v terapii se často používají kortikoidy a další léky. Moderní medicína se v nadějích upíná k biologické léčbě a k léčbě kmenovými buňkami.
Nemoc byla prvně popsána v roce 1868 francouzským neurologem Jeanem-Martinem Charcotem. Případy lidí, kteří trpěli stejnými příznaky, jsou však historicky doložitelné již dávno před tím.
Autor: Barbora Neubergerová
