_Jaké plomby budou mít děti a těhotné? Odpovídá prezident Stomatologické komory Roman Šmucler

Amalgámové zubní plomby zná každý. Děti jim často říkaly hvězdičky v zubech. Z technologického pohledu je zubní amalgám slitina rtuti, stříbra, mědí a cínu v poměru 1 díl rtuti ku 1 dílu ostatních přítomných kovů. Jako první ho začal používat v roce 1826 francouzský zubař Auguste Taveau.
Spotřeba stomatologického amalgámu ve světě je velká a pohybuje se v řádu stovek tun ročně. Stomatologové s ním rádi pracují, protože rychle tvrdne. Ostatně doporučení dvě hodiny nejíst, zná většina z nás. To je doba, která je nezbytná k první fázi částečného tvrdnutí. Další fáze pokračuje po následujících 20-24 hodin.
Výhodou je bezpochyby i jeho stálost. Amalgámové plomby se v zubu neroztahují ani nesmršťují. Což je podstatné. Každé takové pnutí by znamenalo rozlomení zubu. Velkým plusem je i jeho odolnost vůči slinám, ovocným kyselinám, bakteriím, tepelným vlivům a mnoha dalším faktorům, které materiály v ústech mohou ovlivňovat.
I tak došlo k částečnému zákazu jeho používání u nás.
Dětem do 16 let a těhotným a kojícím matkám ho nesmí stomatologové aplikovat od poloviny letošního roku, od 2019 se zákaz bude týkat všech pacientů.
Amalgámu ve stomatologických ordinacích odzvonilo na základě rozhodnutí Evropského parlamentu.

Kdo dostane do pusy amalgám?

„Problém mohl přestavovat ručně míchaný amalgám. Řešením by ale bylo používání dózovaného amalgámu, u kterého odpadá manipulace s jeho přípravou,“ říká docent MUDr. Roman Šmucler CSc., prezident České stomatologické komory.

Proč amalgám najednou vzbudil takovou nevoli, proč došlo k jeho omezení?

Nevíme, proč amalgám nedávat, není pro to žádný vědecký důkaz. Každý materiál má svá pro a proti. U amalgámu vadí, že se musí zpravidla odstranit více zubní tkáně při ošetření zubu a nevýhoda je i to, že není estetický. Což je pravda. Na druhou stranu pro spoustu pacientů má tu obrovskou výhodu, že je nesmírně trvanlivý. Co se týká je omezení a následně zákazu používání ve stomatologické praxi, tento důvod je ekologický. Ve Francii neměli odlučovače amalgámu, které my máme, tak se pro jistotu zakázal amalgám úplně. Cílem je omezení jakéhokoli užívání rtuti.

Často je diskutovaná otázka zdraví a amalgámu…

Do souvislosti s amalgámy je dávána celá řada zdravotních problémů od depresí, přes snížení imunity a vznik vážných autoimunitních problémů jako je roztroušená skleróza, alergie až po poruchu krvetvorby a podobně. Tyto problémy měly vznikat v důsledku uvolňování rtuti z výplní do organismu. Ovšem v množství, o jakém mluvíme u zubních výplní je toto nesmysl. Navíc, pokud by tomu tak bylo, tak každý člověk s výplní by musel být vážně nemocen a naopak. Lidé, kteří by amalgámovou výplň neměli by byli zdraví.
Co se týkalo zdraví a ekologie v souvislosti se stomatologickými amalgámy je možné jen diskutovat o rtuti jako o nezachyceném odpadu v malém množství. Tento odpad by časem mohl reagovat na toxické sloučeniny. Otrava pacientů zubními výplněmi ale určitě nehrozí.

Jak to tedy je s amalgámovými výplněmi. Kdo je smí mít a kdo ne?

Je nesmyslně zakázán dětem do patnácti let, respektive dětem před dovršením šestnáctého roku a dále těhotným a kojícím matkám. Kdyby byl skutečně jedovatý, byl by zakázán u všech a ihned. Plošný zákaz je plánován od roku 2030.

A jak budou ošetřeny tyto skupiny pacientů, je nějaká alternativa?

Pojišťovny budou pravděpodobně hradit, dosud není „vše na papíře”, jiné cementy, zejména tzv. sklo-ionomerní. To jsou materiály velmi kvalitní, ale v porovnáním s amalgámem nevydrží tak dlouho, nejsou tak odolné. Myslím, že si prostě mnoho lidí zaplatí ze svého fotokompozitní výplň, která je trvanlivější.
Co se týká trvanlivosti, je amalgám s výjimkou zlatých výplní, jednička. Na straně druhé, současné alternativy zubních výplní se barvou více blíží barvě zubu, což stříbrný amalgám samozřejmě nesvede. Ideální výplň zkrátka neexistuje.