_Jak z embrya vzniknou holčičky
Předurčení vzniku pohlaví dítěte je dáno již v okamžiku, kdy spermie pronikne do vajíčka. Pokud vajíčko oplodní spermie nesoucí chromozom X, dochází spojením s vajíčkem, které má vždy chromozomální výbavu X, ke vzniku embrya s genetickou výbavou XX a narodí se holčička. Pronikne –li do vajíčka spermie s chromozomem Y, dojde ke vzniku embrya s genetickou výbavou XY a narodí se chlapeček. Jak je to ale dál?
Spojením vajíčka a spermie vzniká zygota, která se dál dělí a rýhuje. Tomuto období, které je počítáno od vzniku zygoty a jejího prvního dělení až do 10. týdne nitroděložního vývoje se říká embryonální období, po něm následuje období fetální, v této době se nehovoří již o embryu, ale o plodu.
„Bezpohlavní“ embryo
Přestože již v době embryonálního vývoje je embryo předurčené k vývoji příslušného pohlaví, na první pohled tomu nic nenasvědčuje. Embryonální gonády (pohlavní žlázy) není možné od sebe rozlišit na základě žádných morfologických znaků. Anatomicky lze u nich učit hlavní části, kterými jsou kůra (cortex), jenž se v budoucnu u plodu ženského pohlaví promění ve vaječníky (u mužského pohlaví zanikne) a dřeň (medulla), která bude základem varlat u mužského pohlaví (u ženského pohlaví zanikne).
Až do osmého týdne nitroděložního vývoje není patrný žádný rozdíl mezi embryem s ženskou genetickou výbavou a mužskou genetickou výbavou.
Rozhodují šestý týden těhotenství
Pro vývoj pohlaví je zásadní šestý týden nitroděložního vývoje.
Pokud má embryo mužskou genetickou výbavu, dochází v tomto období k aktivaci genu SRY (Sex-determining region Y), který je navázán na konec krátkého raménka chromozomu Y.
Aktivací tohoto genu dochází k produkci funkčního proteinu, který stimuluje rozvoj embryonální tkáně směrem k mužskému pohlaví a tvorbě mužské pohlavní žlázy varlat (testes).
U embrya s ženskou genetickou výbavou XX zatím k žádným změnám nedochází.
Zlomový třetí měsíc
K přeměně embryonálních gonád na ženské pohlavní žlázy – vaječníky - dochází později než je tomu u embrya mužského pohlaví, kde je rozhodujícím impulzem gen SRY.
Začátek této přeměny spadá do doby 10. týdne nitroděložního vývoje.
S vývojem vaječníků (ovaria) souvisí i vývoj oocytů (vajíček), jejich počet se v době narození dívky pohybuje kolem 2 milionů. V době nitroděložního vývoje část z folikulů vstupuje do fáze prvního dělení, které se zastaví a následně pokračuje v období puberty.
Vnitřní pohlavní orgány (vejcovody a děloha) se ze značné části vyvíjejí z tzv. Müllerových vývodů (které u jedinců mužského pohlaví nemají zásadní význam).
Zevní ženský genitál
K přeměně zevních ženských pohlavních orgánů dochází od začátku třetího měsíce nitroděložního vývoje a ukončen je v průběhu šestého měsíce.
Během formování ženských genitálií dochází k proměně genitálního hrbolku na klitoris (u mužského pohlaví vývojově odpovídá penisu).
Zásadním rozdílem mezi vývojem ženského a mužského genitálu je vývoj genitálních valů. Zatímco u mužského pohlaví dochází vlivem působení mužských pohlavních hormonů k jejich srůstu (vznik šourku), u ženy tomu tak není a dochází k jejich přeměně na velké stydké pysky (jejich překrytí přes malé pysky je jednou ze známek donošenosti plodu po narození).
Tím, že nedojde k uzavření valů, vzniká volné vyústění z vnitřních pohlavních orgánů (pochvy, která je spojená s dělohou) a močové trubice.
Rozdíl v zevních pohlavních orgánech je v době 17. týdne těhotenství tak patrný, že pomocí ultrazvuku je při optimálních podmínkách a dobrém natočení plodu možné s vysokou pravděpodobností určit pohlaví dítěte.
Foto archiv: Pavel Calda, Helena Valtrová
