_Oplození mimo tělo ženy - IVF
Když se v roce 1978 narodila Luisa Brownová – první dítě ze zkumavky – lidé to vnímali jako jakési sci-fi či troufalost, která se jednou lidstvu musí vymstít. Čas uběhl a metody IVF se staly běžnou součástí léčby neplodnosti, jenž vyhledávají tisíce párů, kterým se početí přirozenou cestou nedaří.
IVF (in vitro fertilizace) jsou techniky, při nichž dochází k oplození vajíčka mimo organismus ženy v laboratorních podmínkách ve zkumavce. Technologií IVF je mnoho. Mezi první průlomovou metodu asistované reprodukce patří oplození vajíčka na miskách obsahujících předem připravené spermie, které samy, bez pomoci, proniknou do vajíčka. Tato metoda je vhodná například u žen, které mají problémy s průchodností vaječníků, u žen trpících endometriózou nebo u pacientek, které mají potíže s děložním hrdlem. Pokud je problém na straně muže, může tato metoda pomoci párům, kde má partner málo pohyblivé spermie. Vhodná je i u dvojic, kde neplodnost způsobuje problém s imunitou. Úspěšnost metody je zhruba 35procentní.
Možná rizika
Mezi rizika IVF patří například ovariální hyperstimulační syndrom, při kterém organismus ženy reaguje na hormonální stimulaci nepřirozeně vysokým počtem dozrávajících folikulů ve vaječnících. V důsledku toho dochází k bolesti v podbřišku, vzniku volné tekutiny v břišní dutině a celkovým metabolickým změnám v organismu. Komplikací může být i krvácení po odběru vajíček nebo přetočení (torze) nastimulovaných (zvětšených) vaječníků. Do souvislosti s metodou se dává i zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků v důsledku krátkodobé hormonální stimulace, to však doposud nebylo žádnou seriózní studií prokázáno. Mezi komplikace léčby patří i vznik vícečetného těhotenství a vyšší je i riziko vzniku mimoděložního těhotenství.
Postupy in vitro fertilizace (IVF)
Stimulace vaječníků
Aby byla metoda IVF úspěšná, je nutné v začátku léčby nasadit ženě hormonální terapii, jejímž cílem je stimulace vaječníků k dozrávání dostatečného počtu vajíček vhodných k odebrání (jde o tzv. vyvolání hyperovulace). Toho je docíleno kombinací několika typů hormonů, jež se ženě injekčně aplikují většinou po dobu 10-14 dní.
Ultrazvukové kontroly
Aby byl pokus o oplození úspěšný, je třeba výšku děložní sliznice, počet a velikost folikulů (cystiček obsahujících vajíčka) pravidelně kontrolovat pomocí ultrazvuku. Součástí kontroly může být i odběr krve, ze které se stanovuje hladina hormonů v těle. V této fázi léčby je možné ještě hormonální terapii upravit dle individuálních potřeb ženy. Na základě ultrazvukového vyšetření se stanoví termín odběru vajíček.
Odběr vajíček
Odběr vajíček musí být velmi pečlivě naplánován a to tak, aby byl folikul, v němž je vajíčko, dostatečně zralý a přitom nedošlo k jeho spontánnímu prasknutí před odebráním. Odběr se provádí pod ultrazvukovou kontrolou pomocí duté jehly, která se vpichem přes poševní stěnu zavede do vaječníku, odkud se vajíčka odsají. Výkon žena podstupuje na chirurgickém sále v krátkodobé celkové anestezii, takže nic nevnímá, doba výkonu trvá asi 10-15 minut. Pokud je vše v pořádku, může žena ještě tentýž den odejít do domácí péče, která spočívá v klidu a užívání analgetik na tlumení bolestí v podbřišku, které odběr mohou doprovázet. Odebraná vajíčka jsou přenesena do laboratoře, kde jsou dále připravována k oplození.
Čas pro spermie
K oplození je možné použít buď předem odebrané a následně zmrazené spermie, nebo spermie z čerstvého spermatu, jenž muž získá předchozí masturbací. Spermie jsou následně promyty a uloženy do misek s živným médiem tak, aby byly schopné oplození.
Naděje na vznik života
Vajíčko je umístěno na Petriho misku s předem připravenými spermiemi v živném roztoku. Aby bylo dosaženo co nejoptimálnějších podmínek, je miska uložena do inkubátoru, který zajistí stabilní teplotu kolem 37°Ca zvýšení množství CO2 , tak jak je tomu uvnitř těla v případě spontánního oplození. První hodnocení stavu vajíčka – tedy toho zda došlo k proniknutí spermií přes obaly vajíčka do jeho jádra- je po 16-18 hodinách. Pokud dojde k oplození je embryo standardně kultivováno 2-4 dny, přičemž se v pravidelných časových odstupech kontroluje jeho dělení (nadstandardem je prodloužená kultivace, která může zvýšit pravděpodobnost uchycení embrya. Tato kultivace trvá o tři dny déle a není hrazena ze zdravotního pojištění.) U párů, kde je zjištěno genetické zatížení, jež souvisí s rizikem vzniku genetické vady je v některých případech možné v době kultivace provést z odebrané buňky dělícího se embrya genetické testy, jejichž cílem je prokázání, či vyloučení genetické choroby.
Cesta zpět do těla
Přenos oplozeného vajíčka do dělohy ženy se nazývá embryotransfer. Provádí se na gynekologickém křesle podobně jako běžné gynekologické vyšetření přes pochvu a děložní hrdlo pomocí tenkého katetru. Tím se do dutiny děložní zavede daný počet embryí. V současné době se doporučuje přenos jednoho maximálně dvou embryí při jednom pokusu. Důvodem jsou komplikace vyplývající z rizik vícečetného těhotenství. Pokud má žena problém s děložním hrdlem, je možný i přenos embryí vpichem přes děložní stěnu. Tento výkon se provádí zřídkakdy a je nutné ho provádět v celkové anestezii.
Čekání na radostnou zprávu
Krátce po přenesení embryí je žena propuštěna domů. Je jí doporučeno omezení fyzické námahy a nasazena hormonální terapie umožňující snadnější uchycení embrya do děložní sliznice. Po 14 dnech si žena sama doma udělá těhotenský test z moči (lze koupit v lékárnách a některých drogeriích). Tento výsledek bývá většinou přesný, je však možné ho doplnit ještě tím samým testem z krve. Pokud dojde k potvrzení těhotenství, provede se vyšetření ultrazvukem, které upřesní počet životaschopných embryí a místo jejich uchycení. Je-li žena těhotná, je z centra pro léčbu neplodnosti předána zpět do péče ke svému gynekologovi.
Co by mělo varovat
Pokud je u ženy prokázáno těhotenství a ona začne mít silné bolesti v podbřišku, začne špinit či krvácet je to vždy důvod k rychlé návštěvě lékaře. Možnými komplikacemi může být ztráta těhotenství, či mimoděložní těhotenství.
Jak se pozná mimoděložní těhotenství
Pokud dojde k otěhotnění a je pozitivní po 14 dnech těhotenský test, měl by být přítomen v následujících týdnech děloze gestační váček. Pokud tomu tak není, může se jednat o časné zastavení vývoje embrya nebo o mimoděložní těhotenství. Pokud však dojde k přenosu více než jednoho embrya a testy a následné ultrazvukové vyšetření prokáží jedno životaschopné embryo v děloze, předpokládá se, že zbylá embrya zanikla. Jenže tomu tak vždy nemusí být. Embryo se totiž může uchytit i mimo dělohu, kde začne růst – tím vzniká tzv. heterotopické těhotenství, kdy je jeden gestační váček v děloze a druhý mimo dělohu, nejčastěji ve vejcovodu. Takto probíhající těhotenství není možné při běžném vyšetření odhalit a není možné na něj usuzovat ani na základě výsledků krevních testů.
Mimoděložní těhotenství je život ohrožující komplikace a je třeba na něj myslet vždy, vyskytnou-li se jmenované potíže.
Text vznikl ve spolupráci s primářem centra asistované reprodukce klinického centra ISCARE MUDr. Jaroslavem Hulvertem