_Intrauterinní inseminace

Tato metoda asistované reprodukce bývá první volbou léčby párů, u kterých nebyla zjištěna příčina neplodnosti. Podmínkou k podstoupení intrauterinní inseminace je dobrý spermiogram u muže a pravidelná ovulace u ženy.

Úspěšnost této metody je zhruba 5-15 procentní. Mezi případná rizika metody patří například infekce děložní dutiny při transferu spermatu, vznik ovariálního hyperstimulačního syndromu v důsledku hormonální stimulace vaječníků a vznik vícečetného těhotenství, ze kterého vyplývají těhotenské komplikace v podobě předčasného porodu a porodu plodů s nízkou porodní hmotností.

Jak intrauterinní inseminace probíhá

Intrauterinní inseminace může být provedena jak v nativním (přirozeném, nestimulovaném) tak i ve stimulovaném cyklu, po předchozí ultrazvukové kontrole.

• Hormonální stimulace vaječníků

V zahájení terapie se ženě nasadí hormonální léčba, jejímž cílem je stimulace vaječníků k dozrávání většího množství folikulů obsahujících vajíčko. Tato stimulace se nasazuje v začátku menstruačního cyklu, tedy první den menstruace.

• Počítání vajíček

Po zhruba pěti dnech se pod ultrazvukem zhodnotí stav vaječníků a spočítá se množství dozrávajících folikulů a změří se jejich velikost a výška děložní sliznice. Pro metodu intrauterinní inseminace je vhodné, aby ve vaječníku došlo k uzrání alespoň dvou, lépe tří vajíček. Pokud vaječníky na hormonální terapii dostatečně nereagují, dávka hormonů se postupně zvyšuje.

Komplikací hormonální terapie u této metody může být dozrávání velkého počtu vajíček, které by zvyšovaly pravděpodobnost vzniku vícečetného těhotenství. Pokud se tak stane a lékař pod ultrazvukem zaznamená dozrávání většího počtu folikulů, bývá ženě doporučeno odsátí folikulů a odložení přenosu spermií o jeden měsíc. Po zhodnocení stavu a počtu dozrávajících folikulů se stanoví optimální doba, kdy by mělo dojít k zavedení spermatu – stanoví se doba, kdy nastane u ženy ovulace, tedy vyplavení zralých vajíček do vejcovodů.

• Čas pro spermie

Součástí úspěšného pokusu o oplození je i příprava spermatu určeného k přenosu. Příprava spermatu spočívá v jeho pročištění a zkoncentrování. K odběru je možné přistoupit v den naplánované inseminace. Muž po přechozí masturbaci předá sperma, které se následně v laboratorních podmínkách upraví tak, aby se z něj získaly nejkvalitnější spermie. Obvykle je muži před vlastním odběrem doporučena zhruba třídenní sexuální abstinence. K inseminaci je možné použít i spermie uchované v mrazících boxech (tzv.kryokonzervace spermií)

• Cesta za vajíčkem

Zavedení spermií (inseminace) do dělohy ženy je výkon, který je velmi podobný běžnému gynekologickému vyšetření. Na gynekologickém křesle se před děložní hrdlo pomocí tenkého katetru vpraví do dutiny děložní upravené sperma. Zavedením spermatu přímo do dělohy v době ovulace (a ne jen do pochvy je tomu u spontánního početí), se spermiím významně zkrátí cesta za vajíčkem a zvýší se tak pravděpodobnost jeho oplození.

Pro zvýšení úspěchu pokusu o oplození a následného udržení těhotenství se po přenosu spermií ženě nasazuje hormonální léčbě, jejímž cílem je podpora tvorby děložní sliznice pro snazší uhnízdění oplozeného vajíčka.

Text vznikl ve spolupráci s primářem centra asistované reprodukce klinického centra ISCARE MUDr. Jaroslavem Hulvertem