_Existuje vztah mezi neplodností žen a zvýšeným rizikem rakoviny vaječníků? Možná ano.
Současná medicína dokáže mnohé: transplantovat části lidského těla, poškozené části těla nahrazovat umělými a přírodu umí obelstít i v tom nejpřirozenějším, v reprodukci. Párům, které nemohou počít přirozenou cesttou, nabízí medicína zabývající se asistovanou reprodukcí mnoho možností, jak přírodu obelstít, obejít její záměr a neplodnou dvojici učinit šťastnými rodiči.
Tak jak se vyvíjí obor asistované medicíny, běží i celá řada studií, které se věnují sledování zdraví, zdravotních rizik a onemocnění žen, které léčbu neplodnosti podstoupily. Jedna z posledních studií přichází s informacemi, které jsou znepokojující – ženy léčící se pro neplodnost mají vyšší riziko rozvoje rakoviny vaječníků.
Studie byla představená na 71. výročním zasedání Americké společnosti pro reprodukční medicínu v Baltimore a vychází z registru 250 tisíc žen, který zahrnoval všechny ženy, které podstoupily asistovanou reprodukci ve Velké Británii v letech 1991 až 2010. Celková délka sledování žen přepočtená na velikost vzorku přesahuje 2,2 milionu let pozorování.
„Riziko karcinomu vaječníků po léčbě neplodnosti bylo spočítáno na 15 až 10tisíc, na rozdíl od 11 až 10 tisíc u běžné populace. Číselně to znamená zvýšení o 37 procent – ale významnou váhu tomuto zjištění dává velký vzorek populace, na kterém bylo toto zkoumání provedeno,“ uvádí odborníci.
Riziko rakoviny souvisí s neplodností na straně ženy
Studie popisuje, že riziko je pouze tehdy, je-li problém s plodností na straně ženy.
„Pokud byl příčinou infertility mužský faktor, nebylo riziko rakoviny ovárií ve srovnání s běžnou populací nikterak zvýšeno. Míra rizika také není závislá na počtu léčebných cyklů, jenž žena podstoupí,“ píše se v uvedené práci.
S tím ale ne všechna data plně korespondují. „Na druhé straně, některé výsledky naznačují, že by i léčba samotná na výskyt rakoviny vaječníků mohla mít vliv: nejvyšší riziko bylo u mladších žen, přičemž bylo riziko nejvyšší první tři roky po absolvování léčby.“ dodává se.
Nicméně odborníci se přiklánějí k tomu, že celkově zvýšené riziko rozvoje rakoviny vaječníků souvisí spíše s celkovými zdravotními problémy a dispozicemi žen, které nemohou otěhotnět. Riziko související s léčbou, kterou žena v touze po mateřství podstupuje, je až druhotné.
„Zejména endometrióza jako příčina neplodnosti byla spojená s vyšším rizikem rakoviny, a ty ženy, u kterých byla léčba neplodnosti neúspěšná, tj. nedošlo k porodu dítěte, měly riziko nejvyšší,“ uvádí se.
Metodika studie neumožňuje studium příčin a důsledků, ale lze se domnívat, že zvýšené riziko není asi spojeno s léčbou samotnou.
Byla také vyslovena otázka, zda by ženám, které podstoupily IVF měl být poskytnuto gynekologicko-onkologické sledování, ale není jasné jaké, v jakých intervalech a po jak dlouhou dobu.