„Myslím si, že by matka měla mít možnost se rozhodnout, jestli zůstane s dítětem, nebo jestli si najme chůvu nebo aupair, případně zda o dítě bude pečovat otec. Existuje také možnost mikrojeslí, dětské skupiny, nebo lesní školky. Myslím, že volba mateřské školy by měla být na posledním místě, zatímco teď bývá na prvním místě,“ uvedl pro Abctehotenstvi.cz Sárközy.
Úkolem školky je připravit děti do školy
Tradičně jsou totiž v Česku mateřské školy zařízení pro děti ve věku od tří let do doby, než jdou do školy -zajišťují předškolní vzdělávání. Učitelky, které v nich pracují, studovaly to, jak pracovat s dětmi starými od tří let výše a jak je vzdělávat. Kdežto dvouleté děti potřebují podle odborníka spíše pohlídat. „Je to zbytečné a pro stát je to i plýtvání penězi, aby kvalifikované učitelky děti hlídaly, na to stačí chůva, nebo sestra s nižším vzděláním. A samozřejmě se vztahem k dětem do tří let,“ uvedl odborník.
Zákon podle něho nutí zřizovatele, aby postavili nové mateřské školy pro 45 tisíc dvouletých dětí. „Ten zákon je tak špatně napsaný, že garantuje místo, i kdyby ho nikdo nechtěl. Měly by se začít budovat a do roku 2020 by měli mít kapacitu o 45 tisíc dětí větší v mateřských školách. To se nedá nestihnout, nedá se to financovat, stát na to nemá peníze (má se jednat o 32 miliard korun, pozn. red.). Ty peníze by byly vyhozené, kdyby se to navíc nevyužilo,“ vysvětlil Sárközy.
Ve státních školkách na možnost umístění dvouleťáčka obvykle nenarazíte. U soukromých školek je to ale pomalu standard. Ovšem tady se za umístění dítěte platí nemalé peníze a tak školky nabízejí více možností. „U nás je to dávno, vlastně od našeho otevření. Nemáme s dvouletými dětmi problém, ale je pravda, že jsou náročnější. Někdy třeba ještě nosí plínky,“ uvedla učitelka z pražské mateřské školy Marcela N.
Maminkám ale tato možnost často přináší dobrou možnost, jak se dříve vrátit do práce. Je to prý často v případech, kdy ekonomická situace rodiny není příliš valná. Mateřská totiž není moc vysoká. „Dala jsem dítě do mateřské školky už ve dvou letech. U nás se dá mluvit o štěstí, protože dcera uměla například sama chodit na nočník. Celkově se jí mezi dětmi líbilo. Neumím si představit, že bych si najala chůvu, nebo ji dala do drahé soukromé školky,“ popsala svoje zkušenosti maminka Monika K.
Z předškoláků jsou pak chůvy
Podle Sárközyho je ale umisťování dvouletých do školek, které by zařízení měla povinně přijímat od roku 2020, nevýhodné a provoz celkově zatíží. „Stačilo by, kdyby bylo v každé třídě jedno. V heterogenní třídě, kde jsou děti různého věku nevím, jak to má zvládnout učitelka, která má hlavně vzdělávat a připravovat na školu a to toho má vzdělávat tyto děti, které potřebují hodně intenzivní péče a času,“ popsal odborník.
Učitelky, kterým se to stalo, popisují prý svoje zkušenosti obvykle tak, že se z předškoláků stávají chůvy, které se starají dvouleté děti.
Zdroj: Shutterstock.com
Odborník nezapomněl ani na změnu vybavení ve stávajících školkách. „Pro tříleté děti jsou otevřené poličky tak, aby si z nich mohly vybírat hračky, které chtějí a pro mladší by to zase měli za úkol znepřístupnit,“ dodal Sárközy.
To potvrzuje i Jana A., učitelka ze státní školky z Českých Budějovic. „Neumím si to představit. Dvouleté děti potřebují přebalovat a potřebují více pozornosti. Myslím, že by to v našem provozu bylo nemyslitelné. Ještě navíc s ohledem na to, že třeba hračky, nebo prolézačky na zahradě jsou až od tří let,“ uzavřela učitelka.
Psychologové se k problematice obvykle vyslovují tak, že dítě do tří let potřebuje jednoho člověka, ke kterému přilne. Tradičně to bývá matka, případně otec, který s dítětem zůstane doma. Dřívější nástup do školy, nebo do jeslí tedy podle psychologů není dobrý pro psychický vývoj dítěte.
Autor: Zuzana Zelenková
Mgr. Petr Šobra 
