_Kyselina listová v prevenci vrozených vývojových vad

Kyselina listová je labilní vitamin, je rozrušována vysokými teplotami, varem, slunečním zářením a dlouhodobým skladováním. Před oxidací je ve vodném prostředí chráněna vitaminem C, který ji často v potravinách rostlinného původu doprovází.
Vstřebávání kyseliny listové je závislé na její chemické struktuře, funkčním stavu zažívacího traktu, věku, konzumaci alkoholu, léků.

ZDROJE KYSELINY LISTOVÉ V POTRAVĚ

• Listová zelenina: ledový salát, čínské zelí, hlávkový salát.
• Zelenina: květák, brokolice, zelí, kapusta, špenát, růžičková kapusta, zelený hrášek, fazolové lusky, okurky, dýně, červená řepa, rajčata.
• Obilniny: celá obilná zrna (zejména klíčky), celozrnné výrobky – celozrnný chléb, müsli.
• Ovoce: mango, avokádo, pomeranče, banány, třešně, višně, jahody, maliny, angrešt.
• Ořechy: vlašské ořechy, para ořechy, pistáciové ořechy.
• Některé mléčné výrobky: plísňové sýry, měkké sýry.
• Maso: játra.

Obsah kyseliny listové µg/100 g

• banán - 17 - 20
• pomeranč - 24 - 42
• vinné hrozny  - 5- 43
• vlašské ořechy - 77
• brokolice -  33 - 111
• čínské zelí - 79 - 83
• karotka - 28 - 55
• květák - 17 - 29
• paprika zelená - 18 - 50
• celozrnný chléb - v průměru 30
• bageta - 13
• brambory - 8 - 20
• těstoviny - 12 - 21
• Eidam 30 % t.v.s. - 15
• měkký tvaroh netučný -16
• pečené kuře - 12
• kuřecí játra - 380

ÚČINKY KYSELINY LISTOVÉ

Kyselina listová je nezbytná pro růst a dělení buněk. Funkce kyseliny listové v organismu úzce souvisí s vitaminem B12. Podílí se v kostní dřeni na krvetvorbě, zejména na vzniku krevních destiček. Oba vitaminy v součinnosti s vitaminem B6 (pyridoxinem) se podílejí na přeměně aminokyseliny homocysteinu na metionin.
Nejzávažnější riziko z nedostatku hrozí plodu na počátku těhotenství. Může dojít ke vzniku některých vývojových vad např. zadnímu rozštěpu páteře.

PŘEDPOKLÁDANÉ ÚČINKY KYSELINY LISTOVÉ

• Perikoncepční (před početím a 3 měsíce potom) suplementace kyselinou listovou snižuje až o 70 % výskyt vrozených morfologických vad, především spina bifida (vrozený rozštěp páteře).
• Kyselina listová se podílí na tvorbě nukleotidů, které jsou nezbytné pro syntézu DNA.
• Snižuje hladinu homocysteinu v krvi a tím redukuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
• Snižuje riziko tvorby polypů a karcinomu tlustého střeva, ulcerosní kolitis (zánět tlustého střeva) a Crohnovy choroby.
• Spolupůsobí při zamezování vzniku zánětu dásní, paradentózy a v prevenci dysplazie (porucha tkáně) děložního krčku.
• Má zřejmě vliv na kognitivní funkce, zlepšuje náladu, snižuje depresivní stavy a může se podílet na snížení rizika vzniku Alzheimerovy choroby. 

Nedostatek kyseliny listové
Projevuje se v tkáních, kde dochází k nejrychlejšímu buněčnému dělení – v kostní dřeni, na sliznicích. Vzniká anemie, která se liší od hypovitaminózy vitaminu B12 tím, že nejsou přítomny neurologické komplikace. Nedostatek vyvolává megaloblastickou anemii (chudokrevnost), změnu funkcí tenkého střeva, duševní únavu.

Nadbytek kyseliny listové
Dávky vyšší než 10 mg/den vyvolávají gastrointestinální (zažívací) obtíže, nespavost, duševní poruchy.

DOPORUČENÉ MNOŽSTVÍ KYSELINY LISTOVÉ:

• pro těhotné ženy 400 ?g
• ženy uvažující o těhotenství 400 ?g
• ženy neuvažující o těhotenství 200 ?g
• ženy se zvýšeným rizikem 600 ?g
• muži 200 ?g

ZVÝŠENÍ PŘÍJMU KYSELINY LISTOVÉ LZE DOSÁHNOUT:

• Zvýšením konzumace potravin bohatých na kyselinu listovou s ohledem na správné skladování surovin a přípravu stravy. (Německá společnost pro výživu označuje za potraviny bohaté na kyselinu listovou, ty, které obsahují v jedné porci minimálně 10 % denní doporučené dávky.)
• Doplněním (suplementací), především u žen se zvýšeným rizikem, které uvažují o těhotenství.
• Obohacováním (fortifikace) potravin kyselinou listovou. Potraviny obohacené foláty mohou být např. snídaňové cereálie, chléb, šťávy, výživné nápoje.

ZMĚNY OBSAHU KYSELINY LISTOVÉ V POTRAVINÁCH PŘI KULINÁRNÍ ÚPRAVĚ

Kyselina listová je velmi labilní vitamin, který při přípravě a skladování podléhá změnám. Kyselina listová je ve vodě rozpustná, tím tedy ve stravě dochází k jejímu úbytku vyluhováním. Velikost ztrát vyluhováním je při vaření dána objemem vody i dobou vaření. Jedná se o termolabilní látku, která se působením světla rozkládá, podléhá oxidaci. Ztráty při skladování a přípravě stravy se pohybují v průměru kolem 35 %, mohou ale dosáhnout až 70%. Před oxidací je ve vodném prostředí chráněna vitaminem C.
Při vaření do měkka dochází ke ztrátám, které činní například u růžičkové kapusty, květáku, brokolice 25 %, u špenátu, kapusty a mrkve více než 50%.
Při tepelné úpravě zeleniny je třeba volit šetrné způsoby (dušení, vaření pod tlakem) a preferovat více spotřebu zeleniny čerstvé a syrové.

UKÁZKOVÝ JÍDELNÍČEK (450-600 µg KYSELINY LISTOVÉ NA DEN)

Zdroj: Státní zdravotní ústav (text byl vydán v rámci programu MYSLI NA MNE VČAS)