_Doktorka Teplanová: Česko je jednou z mála zemí, kde dokážeme zabránit poškození zdraví dítěte hned po narození

Provádí se v ČR screening zraku u novorozenců? (je plošný, povinný ze zákona jako např. screening z krve na poruchy štítné žlázy apod.?

Česká republika má jako jedna z mála zemí velmi dobře fungující vyšetření zraku ihned v porodnici. Novorozenecký screening pomáhá zjistit zvýšené riziko různých onemocnění, která lze díky tomu včas podchytit a zabránit vážnějšímu poškození zdraví dítěte. Lékaři každé narozené miminko ze zákona povinně testují na tzv. novorozeneckou kataraktu, tedy šedý zákal, se kterým děťátko už přichází na svět. Pokud je šedý zákal odhalen, nastupuje léčba operací. Po operaci je nutné u miminka zahájit konzervativní léčbu, která spočívá v nošení speciální kontaktní čočky a zalepovaní zdravého oka po dobu 3 až 4 hodin denně s pravidelným sledováním vývoje vidění u oftalmologa každé 3 měsíce. U zdravých dětí pak probíhá základní kontrola zraku u pediatra na každé prohlídce.

Kdy a jakým způsobem novorozenecký screening zraku probíhá?

Dítě by mělo podstoupit základní screening hned po narození, pak v 1 roce, v 18 měsících, ve 3 a 6 letech. Screening na novorozeneckou kataraktu provádí neonatolog, případně neonatologem vyškolená sestra, a to prosvícením zornic dítěte pomocí oftalmoskopu. Sleduje se tzv. červený reflex, tedy odraz světla od sítnice. Pokud se tento reflex objeví i jen velmi krátce, test je negativní a dítě kataraktou netrpí. V opačném případě, kdy je test pozitivní, musí novorozenec do týdne podstoupit vyšetření u oftalmologa, který určí další postup.

Jaké jsou nejčastější „vady“ zraku u kojenců a batolat? (kolik procent je jich vrozených a které to jsou?)

Mezi nejčastější dětské vady patří refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, dále tupozrakost a strabismus neboli šilhání. Zhruba třetina dětí trpí nějakou oční vadou, na jejich vznik má zásadní vliv právě genetika. Pokud rodiče trpí dalekozrakostí, krátkozrakostí, astigmatismem, anebo dokonce tupozrakostí či se v dětství s tupozrakostí nebo šilháním léčili, měli by zraku svých dětí věnovat mimořádnou pozornost. Vývoj zraku je v šesti až osmi letech věku dítěte prakticky ukončen, vady jsou nevratné a hrozí trvalé poškození zraku. Pozdě zachycená oční vada může způsobit tupozrakost, kvůli níž mozek vyřadí oko z činnosti a vidění tohoto oka je trvale rozmazané, u nejhorších stádií lze stav přirovnat ke slepotě. Čím dříve se oční vada odhalí, tím větší je pravděpodobnost úspěšné a rychlé léčby. Je to dáno právě tím, že v prvních letech života se zrakové funkce teprve vyvíjejí a pokud nejsou zraková centra dostatečně a správně stimulována, může být jejich vývoj narušen.

Dá se říci, zda existuje třeba zvýšené riziko očních vad u nedonošených dětí nebo těch s nízkou porodní hmotností, případně dětí starších maminek apod.?

Závažným onemocněním, které většinou postihuje nedonošené děti s porodní hmotností menší než 1500 gramů a předčasně narozené před 32. týdnem těhotenství, je retinopatie nedonošených, tedy onemocnění sítnice. Tyto děti jsou umístěné v inkubátoru se stálou teplotou a vlhkostí vzduchu a je jim podáván kyslík. Podávání kyslíku je dnes kontrolované, neboť vyšší koncentrace kyslíku či nestabilita množství vdechovaného kyslíku významně narušovala normální vývoj tvořících se cév sítnice. I dnes ale může docházet k závažným sítnicovým změnám až k jejímu odchlípení. Nedonošené děti jsou dnes proto na všech novorozeneckých odděleních pečlivě sledovány, aby byla všechna stádia retinopatie rozpoznána a léčena včas. Onemocnění postihuje obě oči, průběh a postižení očí je ale často různé. Opožděná diagnóza a zanedbání léčby může způsobit závažné zrakové obtíže a často i slepotu. U nedonošených dětí se také častěji než u donošených objevuje krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Stejně tak i šilhání, jehož výskyt je v takových případech ovlivněn stupněm nedonošenosti či prodělanou retinopatií.

Jaké dnes existují nejmodernější způsoby, možnosti, řešení, léčby, poruch zraku u nejmenších dětí? (např. nové typy zákroků, operací).

U dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjí. Oči rostou stejně jako jiné části těla, a to je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. U dětí proto nejsou vhodné třeba právě laserové operace, protože nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet. K operačním výkonům pro odstranění vady se přistupuje pouze výjimečně, například v případě velkého rozdílu dioptrií mezi očima spojeného s nesnášenlivostí kontaktních čoček, s nímž si brýle neporadí. Rozdíl větší než 3 dioptrie totiž mozek není schopen zpracovat. I v takovém případě ale laserový zákrok slouží pouze ke snížení dioptrií do takové míry, aby dítě mohlo používat brýlovou korekci a aby se zároveň zlepšila prognóza léčby tupozrakosti.

Jaký je postup (co vše je potřeba vyšetřit atd.) v případě, kdy se zjistí, že kojenec nevidí nebo vidí slabě (jde mi o to, kam jsou rodiče vysláni a jaké zákroky a vyšetření jejich dítko čeká, na co se připravit…)

Komplexní vyšetření zraku dítěte trvá zhruba tři hodiny. Nejprve se zjišťují prodělaná onemocnění a oční vady vyskytující se v rodině a měří se orientační hodnoty dioptrií. U dítěte se provádí zkouška ostrosti vidění, zhodnocuje se postavení očí a případně se stanovuje druh šilhání. Do očí jsou potom dítěti aplikovány speciální kapky, které dočasně vyřadí funkci svalu, který řídí a koordinuje zaostřování oka. Následně probíhá přístrojové měření dioptrií očí, prosvícení zornic, zda jsou čiré, a lékař také kontroluje oční pozadí. Při něm oftalmolog sleduje stav sítnice, zrakového nervu a cév. U kojenců je při vyšetření očního pozadí někdy třeba využít pomůcku k přidržení očních víček, což je zpravidla pro rodiče nejvíce traumatizující, přestože to pro dítě není nijak bolestivé.

Jaký počet poruch zraku je dnes možné, s využitím moderní medicíny, úspěšně řešit, vyléčit nebo eliminovat?
Počet lze jen velmi obtížně odhadnout. Obecně platí, že včas rozpoznaná vada či oční onemocnění vždy zásadním způsobem zvyšují šanci na úspěšnou léčbu – a u dětí to platí v ještě mnohem vyšší míře než u dospělých.

Jak často chodit na preventivní prohlídky zraku s dětmi?

Dítě by mělo podstoupit základní screening hned po narození, pak v 3, 6, 12 a v 18 měsících, a dále ve 3, 5 a 7 letech. Preventivní kontrola zraku u dětí, pokud se nevyskytují žádné potíže, by měla probíhat jednou za rok. V případě podezření na oční vadu nebo sklony k šilhání je doporučena návštěva očního specialisty jednou za půl roku. Jakmile je u dítěte dioptrická vada, šilhání, případně tupozrakost objevena, nejčastěji probíhá návštěva očního lékaře jednou za 3 měsíce. Ovšem rozhodující slovo má v tomto případě lékař, který určuje četnost kontrolních vyšetření.

Jak objevit oční vadu u dítěte?

Už po narození, stejně jako kdykoli později, se u dětí mohou objevit různé oční vady a poruchy. Důležité proto je, aby si rodiče i u malého dítěte všímali, zda reaguje na zrakové podněty, jestli při pozorování předmětu nenaklání hlavičku, nedívá se na předměty jen jedním okem, nepřivírá jedno oko, anebo zda nesahá mimo nabízenou hračku. Na oční vadu může upozornit i to, že dítě sedí velmi blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků a jakákoli práce nablízko. Například krátkozrakost a dalekozrakost se projevuje tím, že dítě mhouří oči, je soustředěné, anebo naopak velmi rychle unavené. Pokud takové chování zaregistrujete a máte podezření na poruchu vidění, co nejdříve navštivte lékaře. Na první pohled je většinou patrné také šilhání, neboť při pozorování předmětu se jedno oko dítěte stáčí jiným směrem. Nejedná se však jen o estetický problém, šilhání bývá zpravidla spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí. Čím dříve se zahájí léčba, tím je šance na úplné vyléčení větší.

Jaké nejčastější oční vady děti mívají?

Mezi nejčastější dětské vady patří dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, dále tupozrakost a strabismus neboli šilhání. Nějakou oční vadou trpí zhruba třetina dětí, na jejich vznik má zásadní vliv genetika. Největší pravděpodobnost vzniku oční vady je totiž vždy v rodinách, kde se taková vada již vyskytuje. Uvádí se například, že v rodinách, kde je dalekozraký jeden z rodičů, postihuje dalekozrakost 20 až 40 procent dětí. V případě, že jsou dalekozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 procent dětí. Některé studie dokonce naznačují, že určité riziko vzniku oční vady nesou nejen děti, ale mnohdy až vnoučata, a to i když jejich rodiče nejsou krátkozrací. 

Existují oční vady, které včasnou a správnou péčí vymizí?

Platí, že čím dříve se oční vada odhalí, tím větší je pravděpodobnost úspěšné a rychlé léčby. Ta je však individuální, podmínkou je vždy její včasné zahájení, vyžaduje ale také velkou trpělivost a důslednost. Vývoj zraku je prakticky ukončen v šesti až osmi letech věku dítěte. Případné neléčené vady jsou již nevratné a hrozí trvalé poškození zraku. Pozdě zachycená oční vada může způsobit tupozrakost, kvůli níž mozek vyřadí oko z činnosti. Vidění tohoto oka je trvale rozmazané, u nejhorších stádií lze stav přirovnat ke slepotě. Tupozrakost je tak vada, která správnou péčí nevznikne.

Jak vady korigovat / léčit?

U dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjí. Oči rostou stejně jako jiné části těla, a to je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. U dětí proto nejsou vhodné třeba laserové operace, protože nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet. K operačním výkonům pro odstranění vady se přistupuje pouze výjimečně, například v případě velkého rozdílu dioptrií mezi očima spojeného s nesnášenlivostí kontaktních čoček, s nímž si brýle neporadí. I v takovém případě ale laserový zákrok slouží pouze ke snížení dioptrií do takové míry, aby dítě mohlo používat brýlovou korekci a aby se zároveň zlepšila prognóza léčby tupozrakosti. Oční vady jsou u dětí léčeny převážně konzervativně, nejčastěji léčba probíhá s pomocí dioptrických brýlí a někdy i s pomocí okluze, tedy zakrývání jednoho oka. Doba nošení brýlí vždy závisí na druhu a stupni vady, může však být i celoživotní. U některých dětí jsou vedle brýlí a okluze nutná také tzv. ortoptická a pleoptická cvičení za účelem nácviku tzv. binokulárního vidění, tedy spojování obrazu z obou očí.

Jak vybrat správně dětské brýle a jak často je měnit?

Pořídit dítěti brýle není v současné době žádný problém, přesto to není jednoduché. Vyrábějí se z různých materiálů, v mnoha velikostech a tvarech. I pro malé dítě však mohou být brýle handicapem, za který se stydí, proto respektujte jeho názor a pořiďte mu brýle, které se mu líbí. Měly by ale být pohodlné, nesjíždět z nosu a měly by být ideálně pružné, nerozbitné, netoxické a antialergické. K dispozici jsou i brýle pro velmi malé děti, které odpovídají anatomii dětské hlavičky a bývají vybaveny šňůrkou, gumičkou nebo posuvnými ramínky, které brýle pevně přidržují za uchem. Pozornost je zapotřebí věnovat také tvaru obrub – ty by neměly dítě nijak omezovat a měly by mu poskytovat široké zorné pole. Roli samozřejmě hrají i finanční možnosti, ne všechny výhodné nákupy se ale vyplatí. Brýle pro dítě nikdy nenakupujte po internetu, ale v optikách, kde mají s dětskými brýlemi zkušenosti a kde si dítě vždy může obruby vyzkoušet a nechat upravit pro pohodlné a pevné usazení. Nejdůležitějším hlediskem by měla být bezpečnost, proto se do dětských brýlí zásadně používají plastové čočky. Zároveň je zbytečné volit nejdražší variantu skel, tedy brýlových čoček, protože u dětí se zejména zpočátku nošení brýlí dioptrie upravují po 3 až 6 měsících. To znamená, že minimálně každý půlrok budete muset dítěti pořídit nové brýlové čočky. U dětí, které potřebují brýle k trvalé léčbě, vždy počítejte s pořízením dvojích brýlí – i výpadek v nošení v řádu týdnů může být při léčbě vyšších stupňů oční vady problém.

Jak pečovat o dětský zrak?

Nejkritičtějším obdobím ve vývoji zraku jsou u dětí první roky života, zrak se totiž po narození u dětí teprve vyvíjí a jakákoli komplikace může zrak při zanedbání léčby natrvalo poškodit. Důležité proto je, aby rodiče v případě výskytu jakýchkoli očních vad v rodině, anebo pokud mají jakékoli pochybnosti, co nejdříve vyhledali odborného lékaře a nechali zrak dítěte vyšetřit. Pravidelné oční prohlídky jsou často jedinou možností, jak oční vadu zjistit, proto je vhodné absolvovat oční prohlídku i v případě, že žádné příznaky oční vady u dítěte nepozorujete. Výhodou dnes je, že špičková pracoviště umí vyšetřit i docela malé, nespolupracující a nekomunikující děti, takže lze většinu očních vad odhalit prakticky od šestého měsíce věku. Kontroly jsou důležité právě pro včasné zachycení jakékoli poruchy zraku a pro co nejrychlejší zahájení léčby. Pověry, aby se dítě nedívalo zblízka na televizi, aby si nezkazilo oči, nemají na dětský zrak a vznik zrakových vad žádný vliv. Očním vadám nelze předejít, protože jsou vrozené nebo dědičné. Jejich důsledky lze napravit nebo alespoň zmírnit včasnou diagnostikou a včasným zahájením léčby. Každopádně i u zraku platí, že čím více podnětů, tím lépe – dítě by mělo práci na blízko střídat s hrou venku a střídat tak pohledové vzdálenosti.

Autor: redakce