Datum publikace: 17.11.2017
Alice se stala obětí nejen poporodních depresí. Nepříjemné pocity přišly daleko dřív před samotným porodem. Poprvé si propad do depresí prožila ve čtvrtém měsíci těhotenství. Po porodu přišly hrozné chvíle. Strach, pocit selhání, necítila dostatek lásky. Nechápala, co se s ní děje. Tak hrozné pocity, podle jejích slov, měla poprvé. První porod a následné pocity byly přitom v pořádku. Deprese přišly až při druhém těhotenství.
„První těhotenství i porod byli úplně v pořádku. Nedělo se nic. Naopak myslím, že jsem si s chlapečkem opravdu užívala mateřství,“ popsala maminka Alice (27).
Alice: Manžel mě nepodpořil
Zvrat nastal při druhém těhotenství. Poprvé ve čtvrtém měsíci pocítila, co to jsou deprese. „To dítě jsem najednou nechtěla. Byla jsem dokonce rozhodnutá jít na potrat. Manžel mě moc nepodpořil, říkal, že to je moje rozhodnutí, ale že by byl rád, aby se nám druhé miminko narodilo,“ vysvětlila. De facto nechal rozhodnutí na mě a i to jsem mu měla za zlé. Vnímala jsem to tak, že ho rodina, ani moje starosti nezajímají.
Ve chvílích, kdy bylo Alici líp, myšlenky na potrat odcházely. Logicky se snažila vysvětlit sama sobě, že druhé dítě s manželem chtěli, tak si ho najednou nenechá dobrovolně vzít. Nakonec sama sebe přesvědčila a tak o pět měsíců později přivedla na svět zdravou holčičku Natálku.
Štěstí v nedohlednu
Spokojenost ale nepřicházela. Už v porodnici neměla sebemenší chuť se na dceru podívat. „Situaci jsem neřešila se svým lékařem, věřila jsem, že ji zvládnu sama. nestalo se tak, naopak, moje problémy se prohlubovaly,“ vysvětlila maminka.
Dneska jsou malé Natálce tři roky. Alice však žije s pocitem, že její vztah k druhorozenému dítěti není tak vřelý jako k synovi. S manželem o celé situaci nemluví ani dnes, on se totiž tváří, jako by psychické problémy byly výmyslem a přechází je. A tím se i zvětšuje propast mezi oběma rodiči, kteří by jako partneři měli držet při sobě.
Alice si je vědoma toho, že se včas měla svěřit do péče odborníka. Začala docházet na terapie a postupně se snaží změnit vlastní pohled na život, rodinný život a především dceru.
Poporodní deprese jsou poměrně časté, vyskytují se ale u žen s různou intenzitou. Záleží také na labilitě ženy, jak si s danou situací dokáže poradit. Mezi hlavní příznaky těchto depresí patří pocit selhání, úzkost, strach z izolace, ztráta zájmu o dítě a kojení. Může nastat i panický strach a obsese. Matka má obavu, že je dítě nechtěné a nedokáže se o něj postarat. Jde o emoční problém s dlouhodobějšími výkyvy, kdy může dojít i k ohrožení života matky a dítěte.
Zažila jste někdy něco podobného? Co byste paní Alici poradila? Těšíme se na vaše názory.
Autor: Zuzana Zelenková
Mgr. Petr Šobra 
