_Deprese je onemocnění 21. století

Deprese – nemoc moderního světa

Deprese patří mezi závažné a chronické nemoci moderního světa s navyšujícím se výskytem. Experti WHO odhadují, že do roku 2030 se stane celosvětově největší zdravotní zátěží.
 V České republice v roce 2011 poprvé v naší historii přesáhl počet ambulantně léčených pacientů s depresí 100 000. Počet dokonaných sebevražd se od roku 2007 navyšuje a v roce 2010 přesáhl 1 500 mrtvých. Odhaduje se ale, že celkový počet lidí trpících depresí na našem území převyšuje 500 000. Tito jedinci jsou častěji v pracovní neschopnosti, častěji využívají zdravotní péči. 

Co je to deprese?

Deprese je častá duševní porucha, která se projevuje:

• smutnou náladou,
• ztrátou zájmů,
• beznadějí,
• sníženou energií,
• pocity viny,
• sníženým sebevědomím,
• narušeným spánkem i chutí k jídlu,
•  špatnou koncentrací,
• často je přítomna též zvýšená úzkostnost. 

Uvedené problémy se mohou během života opakovat a stát se chronickými. V těchto případech dochází k výraznému narušení kvality života postiženého a často i k jeho invaliditě. Sebevražedné úvahy a jednání jsou také součástí depresivního syndromu. 

Jaké jsou příčiny vzniku deprese?

Příčiny vzniku depresivní poruchy jsou komplexní, od genetických vloh, přes traumatické události zasahující do vývoje mozku v jeho časných stádiích, aktuální negativní životní události, ale významný vliv mají také životní návyky, jako je fyzická zátěž, strava, spánkový režim, konzumace alkoholu či drog, celkové tělesné zdraví. 

Jak se deprese léčí?

Léčba depresivní poruchy by měla být vždy komplexní zahrnující jak psychologické, tak biologické terapeutické prostředky. V praxi to znamená nejčastěji kombinaci psychoterapie s farmakoterapií antidepresivy, případně jinými léky. V poslední době prožívá renesanci též biologická terapie, která zahrnuje dlouhodobě užívanou elektrokonvulzivní léčbu, nověji též magnetickou a přímou stimulaci mozku, stimulaci bloudivého nervu, hluboké mozková stimulace. Kromě těchto invazivních metod se čím dále častěji využívá manipulací biologických rytmů pomocí intenzivního světla řízením spánkové doby. 

Zdroj: VFN, Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta Psychiatrické kliniky VFN