_Deprese a úzkost mohou hodně bolet

Deprese a úzkost mohou hodně bolet
Datum publikace: 14.06.2012

Deprese a úzkost nejsou vidět. Bolet mohou ale stejně, jako onemocnění těla.

Úzkost a deprese jsou vážné a život komplikující emoce. Přestože sami nemocní i lékaři tyto stavy často podceňují, jejich výskyt v populaci je významný. „Odhaduje se, že depresemi trpí až dvacet procent dospělé populace a úzkosti se vyskytují asi u sedmnácti procent lidí. Přestože jsou tato čísla poměrně vysoká, až devadesát procent těchto diagnóz uniká pozornosti praktických lékařů nebo somaticky orientovaných lékařů,“ popisuje docentka PhDr. Marcela Bendová, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno.

Co deprese „umí“

Deprese se demonstruje mnoha vegetativními symptomy:

  • poruchami spánku (nespavostí, i patologickou únavou a spavostí),
  • změnami chuti k jídlu,
  • pocity vyčerpání
  • poruchami sexuálního života: frigiditou, anorgasmií (neschopností dosáhnout orgasmu),
  • dyspareunií (bolestivým pohlavním stykem), výjimečně i vaginismem (křečovitým stažením poševního svalstva),
  • poruchami chování, např. agresivitou, opozicí, vzdorem a nespoluprací nebo apatií.

Depresivní poruchy mohou být somatickými odborníky ale i laiky, často zaměňovány za negativní charakterové vlastnosti. V takových případech se lékaři domnívají, že pacient nepodstupuje doporučenou léčbu či opatření protože je líný, má nedostatek vůle či je neochotný spolupracovat. Ve skutečnosti za vším může stát deprese či úzkost.
Pokud k takovému stavu dojde, je pacient uzavřen do bludného kruhu, ve kterém deprese omezuje aktivitu a posiluje pasivitu a pasivita zpětně umocňuje probíhající onemocnění či samotnou depresi.
„Léčbu deprese též v nemalé míře komplikuje obava nemocných z psychiatrické nálepky a označkování. V mnoha případech ale mají i samotní lékaři rozpaky své pacienty na psychiatrické vyšetření posílat.“ dodává docentka Marcela Bendová.

Jak včas odhalit depresi

Pro snazší rozpoznání depresí byla vypracována kritéria, podle nichž je možné vyhodnotit to, zda člověk odpovídá, či neodpovídá diagnóze deprese.

Čtyři okruhy screeningu deprese SASA:

  • Poruchy spánku (nespavost i nadměrná spavost)
  • anhedonie (neschopnost radovat se, a prožívat kladné emoční reakce.
  • poruchy sebehodnocení
  • poruchy apetitu (chuti k jídlu).

Pokud člověk naplňuje tři ze čtyř jmenovaných okruhů je u něj 95% pravděpodobnost přítomnosti chorobné deprese.

Deprese vlivní i tělo

Kromě toho, že se deprese a úzkost demonstrují jako celá řada zdravotních potíží, způsobují i řadu poruch. S depresemi může  souviset řada somatických potíží, i snížená imunita organismu. „Deprese podlomují obranyschopnost člověka tím, že snižují počet T lymfocytů. Tím se člověk stává náchylnější k rozvoji řady nemocí,“ dodává lékařka.
Pokud se člověk setká s depresí, ať už na vlastní kůži, či ve svém okolí, je jediným řešením vzniklé situace návštěva odborného lékaře, který doporučí odpovídající léčbu.
Deprese není dobré podceňovat, jejich rozvoj může znamenat vážné potíže, které zasáhnout nejen samotného nemocného, ale i jeho rodinu a nejbližší okolí. Pokud se vyskytnou, je namístě kontaktovat lékaře, který doporučí léčebný postup.
„V současné době legislativa umožňuje, aby léky na léčbu depresí předepisovali nejen odborníci z řad psychiatrů, ale mohou ji doporučit i praktičtí a odborní somatičtí lékaři,“ uzavírá docentka Marcela Bendová.

 

Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek