_Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida

Crohnova choroba

je imunitně zprostředkovaný, chronický zánět trávicí trubice. Postihnout může trávicí trakt v celé jeho délce, nejčastějším ložiskem zánětu však bývá místo rozhraní tenkého a tlustého střeva (ileocékální oblast).  Střevní stěna je u Crohnovy nemoci zasažena zánětem v celé své síle. 

Ulcerózní kolitida

je imunitně zprostředkovaný zánět tlustého střeva, přičemž je zánětem postižena jen vnitřní povrchová vrstva stěny střeva – sliznice.Terapie obou chorob zahrnuje medikamentózní léčbu a léčbu chirurgickou, která spočívá v odstranění zánětem napadené části střev. Medikamentózní léčba má více možností. Všechny mají jedno společné – jejich úkolem je tlumení zánětu v místě vzplanutí.

Plánování rodičovství

Pokud se rozhodne žena s Crohnovou nemocí, či ulcerózní kolitidou pro mateřství, je vždy na místě dobré plánování doby početí. Toto plánování by mělo být konzultováno nejen s gynekologem, ale i s ošetřujícím gastroenterologem, který by měl posoudit stav nemoci, případně upravit terapii. K početí by mělo dojít v okamžiku, kdy je nemoc v klidové fázi.

Crohnova choroba ženy s tímto onemocněním mají sníženou schopnost početí. Důvodem mohou být pooperační a pozánětlivé stavy v místě malé pánve, které mohou způsobit srůsty v oblasti vaječníků a vejcovodů. Rizikové jsou i záněty (abscesy a píštěle) v oblasti perinea – hráze (místo mezi konečníkem a pochvou). Záněty v oblasti perinea, nebo těžce probíhající zánět mohou být příčinou snížené schopnosti početí u mužů (oblast mezi konečníkem a šourkem) s touto chorobou.

Ulcerózní kolitida u žen nebývá příčinou snížené schopnosti otěhotnět.   Vlastní onemocnění nebývá příčinou neplodnosti ani u mužů, je však pravda, že některé léky mohou tuto schopnost dočasně omezit. 

Bohužel po chirurgické terapii, která je založena na odstranění konečníku a celého tlustého střeva s vytvořením rekonstrukce vaku z tenkého střeva a jeho spojení s řitním kanálem, je schopnost otěhotnět u pacientek snížena až o polovinu, podobně nepříznivě se může tento typ chirurgického výkonu projevit i u mužů.

Možná rizika

Pokud dojde u ženy s idiopatickým střevním zánětem ke vzniku těhotenství, je dobré vždy k jinému stavu přistupovat zodpovědně. Tyto střevní záněty jsou nevyzpytatelné svým průběhem. To, že v jeden okamžik zdravotní stav ženě početí umožní, ještě zdaleka neznamená, že u ní tato schopnost bude ve stejném rozsahu zachována i později. Pokud je početí dobře načasováno do doby, kdy je nemoc v klidové fázi, má těhotenství dobrou naději na klidný průběh. Problém nastane v okamžiku, kdy dojde k otěhotnění v době aktivity zánětu. Střevní zánět je velkou zátěží nejen pro samotnou ženu, ale i vyvíjející se plod. Zánět střevní sliznice totiž neumožní dostatečné vstřebávání potřebných živin, vitamínů a minerálů a plod tak trpí podvýživou. Následky takového stavu jsou různé a různě dramatické. Může dojít k předčasnému porodu, samovolnému potratu či k úmrtí plodu. 

Neohrožují léky, ale nemoc samotná

Léčba střevních zánětů bez známé příčiny, neboli idiopatických střevních zánětů,  není až na malé vyjímky, pro plod nebezpečná. Nebezpečné může být spíše zhoršení zdravotního stavu těhotné ženy.

Druhy léčby a jejich vztah k těhotenství

• Aminosalicyláty (mesalazin, sulfasalazin) – mohou být použity v době těhotenství i kojení. Nemají nepříznivý vliv na vývoj plodu. Do mateřského mléka prostupují jen v malých koncentracích, které novorozence neohrozí.
• Kortikosteroidy – je možné v těhotenství používat. Lokální kortikoidy působí v místě střevní sliznice a následně jsou odbourávány přes játra matky. Systémové kortikoidy jsou odbourávány z velké části placentou. Pouze dlouhodobé používání těchto léků může u plodu způsobit potíže s nadledvinkami, ty je však možné po narození u dítěte upravit.
• Imunosupresiva – nemají vliv na průběh těhotenství a nejsou nebezpečná pro plod. Mohou se užívat i v době kojení, do mateřského mléka prostupují jen v minimálním množství, které dítě neohrozí.
• Biologická léčba – nemá zásadní vliv na vývoj těhotenství, v současné době nedošlo k potvrzení toho, že by byla škodlivá z hlediska vývoje plodu. Při dlouhodobě dobrém stavu je možné léčbu po dobu třetího trimestru vynechat (léčiva prostupují placentou do plodu, kde setrvávají po dobu několika měsíců). V případě zhoršení zdravotního stavu matky se léčba nepřerušuje.
• Metotrexát – je jediný lék, který je přísně kontraindikován v těhotenství (nesmí být užíván). Jeho vysazení se doporučuje již tři měsíce před plánovaným početím a to jak u nemocných žen, tak mužů. Tato látka je silný teratogen - tedy poškozuje plod.

Způsob porodu

To, jak žena s idiopatickým střevním zánětem porodí, většinou záleží na rozhodnutí porodníka a dohodě s ním. Těhotné jak s Crohnovou chorobou, tak ulcerózní kolitidou mají možnost rodit spontánně. Jsou však situace, kdy se porodník rozhodne pro císařský řez. Císařský řez bývá doporučen u žen s Crohnovou chorobou, jež mají píštěle a vředy v anální oblasti, u těhotných po některých chirurgických výkonech (rekonstrukční operace po odstranění konečníku a celého tlustého střeva při ulcerózní kolitidu ) a v případě nutnosti ukončení těhotenství v době před plánovaným termínem porodu.

Text vznikl ve spolupráci s primářem Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty Klinického centra ISCARE Prof. MUDr. Milanem Lukášem, CSc.