_Člověk v „dílně“ medicíny: Umělé orgány vracejí do života

Nová výzva je umělé srdce. Můžeme být hrdí, že pražský IKEM je na světové špici. Na světě je již deset pacientů, které udržuje při životě biokompatibilní umělé srdce CARMAT. a předloni na podzim se k nim přidal i první Čech. Nové bio kompatibilní umělé srdce plně nahrazuje funkci lidského srdce a zachraňuje tak pacienty s terminálním srdečním selháním. Některým pomůže překlenout dobu, než dojde k transplantaci od dárce, pro jiné bude řešením definitivním. Biokompatibilní umělé srdce je téměř třikrát těžší než průměrné srdce zdravého člověka a obsahuje 17 integrovaných senzorů, které zajišťují, aby „tlouklo“ tak, jak má a jak nemocný potřebuje. Umělé srdce je zatím poslední „hit“. Například prvním umělým kloubem nahradil ten nefunkční v kyčli britský chirurg John Charnley už v roce 1962. 

Na endoprotézu není třeba čekat do pětašedesáti

Nedostatek pohybu, nebo naopak přetěžování, případně jednostranná zátěž, nadváha, nošení nevhodné obuvi, dostatečně neléčená i drobná zranění, pravděpodobně do jisté míry i dědičnost vedou k artróze. Jedno z nejčastějších kloubních onemocnění se objevuje u stále většího počtu lidí ve stále nižším věku. Postihuje dokonce i třicátníky. Ve věkové kategorii 45 až 65 let pak trpí tímto onemocněním 40 % lidí. Charakteristickými příznaky artrózy jsou bolesti kloubů, začínající obtíže s pohybem, problémy při vstávání a celková ztuhlost kloubů. Nejvíc trpí na nosné klouby – kolenní a kyčelní, které jsou nejvíce zatěžovány. I když se stále objevují nové metody léčby jako jsou například hyaluronové injekce, aplikace krevní plazmy nebo buněčná terapie chrupavky, když nemoc dospěje do pokročilého stádia, pomůže jen totální endoprotéza.

Ročně se v Česku vymění 20 000 kyčelních kloubů a 16 000 koleních. Mnozí pacienti, kteří trpěli bolestí při každém pohybu, po operaci litují, že kvůli obavám, aby jim umělý kloub dostatečně dlouho vydržel, nepřišli dřív. „Moderní náhrady mají delší životnost. Záleží samozřejmě, jak se k nim chováte – pokud kloub málo namáháte, vydrží déle. Ale i když žijete s endoprotézou stejně aktivně jako před ní, sportujte, pracujete fyzicky a ona se opotřebuje, umíme ji vyměnit. Jsme schopni nebolestivé funkční období udržet klidně 30 až 40 let. Proto na endoprotézu přicházejí mnohem mladší nemocní. Nemusí trpět a čekat až se dožijí pětašedesáti a více let, aby jim kloub vydržel až do smrti,“ říká zkušený ortopéd prof. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie FN Motol a 2. LFUK

„Brýle“ v očích

Zhruba každý desátý Čech má problémy se zrakem, a to především s poklesem akomodační schopnosti oka, tedy schopností vidět ostře předměty v různých vzdálenostech. Vedle korekce očních vad pomocí laseru se proto trendem stala implantace nitroočních čoček z hydrofobního akrylátu. Stále ještě kolem nich panuje řada mýtů. Rozšířeným omylem je například to, že umělou čočku je nutné po určité době vyměnit. Není! Umělá nitrooční čočka zůstává v oku natrvalo, vydrží a bude sloužit a nahradí definitivně všechny typy brýlí kromě slunečních. Volbou vhodného typu čočky lze odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus.

 Existují čočky multifokální, trifokální nebo asférické, používané v závislosti na dioptrické vadě. Multifokální či trifokální oční čočky zlepší vidění na blízko, na střední vzdálenost i do dálky. Torické nitrooční čočky korigují astigmatismus a asférické nitrooční čočky zase zlepšují vidění za šera a zhoršených světelných podmínek. Nové a lepší čočky vylepší život i starším nemocným, kteří přicházejí s nejčastější oftalmologickou diagnózou seniorů – šedým zákalem. Kvalitní multifokální čočky, za které si ovšem musí pacienti připlatit, se implantují zhruba ve 3 % případů šedého zákalu. Pojišťovny totiž hradí pouze operaci těch nejlevnější (monofokálních) čoček. Procento těch, kteří se snaží dobře investovat do svého zdraví však roste. „Čím dál více pacientů se chce během jednoho nitroočního zákroku rovnou zbavit krom šedého zákalu i dioptrií či astigmatismu, aby neztráceli čas střídáním různých dioptrických brýlí. Velké množství našich pacientů žije i ve vyšším věku velmi aktivním životem: čtou, luští křížovky, pracují na počítači, věnují se práci na zahradě, procházkám nebo nějakému sportu. Po operaci proto chtějí fungovat bez brýlí, chtějí najít trvalé řešení své vady, a to nitrooční čočky jsou“ říká MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Bioelektronické ucho pro děti i dospělé

Sluch v plném rozsahu zatím nelze pomocí technologií zcela nahradit. Alternativou k naslouchacím pomůckám jsou však od 80. let minulého století tzv. kochleární implantáty, tedy protézy pro částečnou nebo úplnou náhradu řetězce středoušních kůstek. Skládají se z přijímače umístěného ve skalní kosti a jemného svazku elektrod zavedených do hlemýždě. Vnější část tvoří zvukový procesor. Kochleární implantáty jsou vhodné jak pro děti, tak dospělé i seniory. Nadějí pro neslyšící je podle amerických vědců implantát nové generace, který by se měl umisťovat přímo do sluchového nervu v uchu.

Zuby z keramiky sluší a dobře koušou

Konzumace velmi studených nebo naopak horkých nápojů či pokrmů, výkyvy v kyselosti a zásaditosti, vysoká mechanická zátěž – to vše výrazně ovlivňuje životnost zubů i zubních náhrad. Moderní protetické rekonstrukce kladou důraz na mechanickou odolnost a biologické působení a disponují vlastnostmi, které se nejvíce podobají přirozeným tkáním ústní dutiny. Nové materiály jsou často do stomatologické praxe zaváděny z leteckého průmyslu. „Trendem moderní protetiky jsou celokeramické fixní zubní náhrady. Tyto systémy věrně napodobují přirozené zubní tkáně, jsou estetické a zajišťují mechanickou odolnost při žvýkání,“ říká MUDr. Jaroslava Havelková z privátní stomatologické praxe v Teplicích. 

Vylepšený image pomůže i duši

Obdobou „zubní protetiky“ jsou v případě, kdy z nejrůznějších důvodů „odejdou“ vlasy, různé příčesky a paruky. Dobře udělanou paruku některé ženy dokonce používají jako módní doplněk – vyměňují ji podle společenské příležitosti. Muži si buď na svou holou hlavu zvyknou, nebo volí trvalejší, a nakonec i pohodlnější řešení – transplantaci. Vkládání vlasových štěpů trvá od 2 do 8 hodin, v závislosti na jejich počtu štěpů. „Momentálně implantujeme do 1000 štěpů v jednom dni; pokud je potřeba více, rozdělíme proceduru do několika po sobě jdoucích dnů“. Metoda GHO-FM je založena na dlouholetých výzkumech specialistů z Austrálie a Evropy. Podstatné je, že se obejde bez skalpelu. Pro transplantaci se vždy používají vlastní vlasy klienta z oblasti, kde nevypadávají. Vlasové štěpy odebírají jeden po druhém speciální jehlou tak, že v místě odběru v 70 % případů vlasy znovu vyrostou. V transplantované části je úspěšnost růstu nových vlasů 95 %. Tímto způsobem lze zakrýt i jizvy po operacích, úrazech či předchozích klasických transplantacích.

Podobné motivy, které muže vedou k transplantaci vlasů, mají ženy, které se rozhodly pro prsní implantáty. I tady často estetická chirurgie zakrývá jizvy, například po ablaci prsu. Díky tomu, že estetické zákroky už nejsou „tajné“ a s novým poprsím nebo „dobře ušitým obličejem“ se jeho majitelky spíš rády pochlubí, roste i počet těch, které vyhledají estetického chirurga jen, aby pomohly Matce Přírodě. A proč ne? Primář Ústavu estetické medicíny, jeden z nejzkušenějších českých lékařů v tomto oboru MUDr. Dušan Záruba k tomu říká: „Rozhodně například nebudu rozmlouvat operaci ženě po dvou dětech, která přijde, že chce opravit povolená prsa. Ještě 20 let ji tento zákrok usnadní fungování v partnerském vztahu, ale i v práci a ve společnosti. Dodá ji sebevědomí, jistotu, trochu ji to přiblíží ke stavu, na který byla v mládí zvyklá. Estetická chirurgie není jen o liftingu obličeje nebo zvětšování poprsí. Za každou operací je nejen vylepšená tvář a tělo, ale především člověk a jeho duše.“

Autor: redakce