_Celý svět si zase připomene význam manželství!
Existuje spousta významných dnů, o kterých většina z nás nemá sebemenší tušení. Jeden z nich připadá právě na 12. ledna. Lidé ale spíš věnují energii oslavám zamilovanosti, ne oslavě dlouhodobého vztahu a vzájemné úcty. Pojďme to letos změnit.
S myšlenkou oslavit manželství přišli v roce 1981 v Baton Rouge a z USA se tento nápad rychle rozšířil po celé planetě. Tento den by měl mimo jiné připomínat, že uzavření sňatku je víc, než jen oddací list založený mezi ostatními papíry.
Harmonické soužití
Co to tedy manželství vlastně je? Zdánlivě jednoduchá otázka může mít celou řadu odpovědí. Pomozme si tedy právním řádem České republiky, který říká, že manželství je chápáno jako dlouhodobé, respektive trvalé životní společenství jednoho muže a jedné ženy. Může být uzavřeno pouze na základě svobodného dobrovolného a uváženého rozhodnutí snoubenců.
Cílem manželství je harmonické soužití obou manželů, jejich vzájemná podpora, pomoc a především výchova jejich společných dětí.
Magická hranice překonána
Podle údajů za rok 2016 počet uzavřených sňatků překonal znovu po sedmi letech padesátitisícovou hranici, konkrétně obyvatelé České republiky uzavřeli 50,8 tisíc manželství. Nejvíc sňatků se uskutečnilo v červnu, kdy si své „ano“ řeklo více než devět tisíc novomanželů. Naopak nejméně odvážlivců (jeden tisíc) se našlo během ledna. Ženichům bylo v průměru třicet let, zato nevěsty se vdávaly nejčastěji v 28 letech.
Ne všechna manželství však končí „happy endem“. V roce 2016 soudy České republiky vydaly rozhodnutí o rozvodu 25 tisíc manželství. Stále to je vysoké číslo, nicméně jedná se o 1,1 tisíc rozvodů méně než v roce předešlém.
Děti jsou v tom nevinně
Vztahový kouč PhDr. Milan Šmíd vysvětluje: “Občas se mi zdá, že lidé dnes neumí a nechtějí ve vztazích řešit a překonávat problémy. Do doby, kdy vše běží podle jejich představ, nějak fungují. V okamžiku, kdy dojde k nevěře, ztrátě důvěry, odcházejí od sebe. A nemyslí na děti, chovají se jako sobci. Říká se, že děti vydrží nakonec všechno a zvyknou si na jakékoliv uspořádaní. S tím nesouhlasím. Jistě, rozvod rodičů děti většinou přežijí, ale za jakou cenu? Nad tím bych doporučil zamyslet se před tím, než budou podány rozvodové papíry… A doporučuji to všem, kde se na mě obrátí s žádostí o radu. Ne jen v den, kdy se má manželství slavit.”
Je tedy dobré věnovat komunikaci ve vztahu tolik úsilí, aby právě to vaše nedošlo do bodu zlomu, ze kterého není návratu. Pokud jste se svým partnerem na ostří nože, zapomeňte na hrdost, staré křivdy, ale připomeňte si v tento den příjemné vzpomínky na počátek vašeho vztahu. Jak skvěle jste se cítili a krásně vám bylo. Člověk si často vzpomíná na negativní okamžiky, aby se utvrdil v tom, že důvod k rozchodu je správný. Pokud budete myslet pozitivně a naopak se těšit z pěkných prožitků, možná že právě vám se se svým partnerem podaří naplnit okřídlené: „V dobrém i ve zlém“.
PS: Dnešní společnost vynakládá nemalé prostředky na diskuze a právní úpravy porozvodové péče, apod. Přitom se téměř nikdo nevěnuje zvyšování dovednosti lidí vytvořit rodinu a domov. Není na čase změnit náhled na problematiku?
Autor: Petr Sobol
