_Bezvědomí – stav, kdy člověk nereaguje na okolí

Nejčastějším druhem poruchy vědomí jsou mdloby. K těm může dojít z mnoha důvodů, poklesem krevního tlaku, vyčerpáním, k mdlobám často dochází po pohledu na zranění či krev, ale může doprovázet i řadu počínajících, akutních i chronických onemocnění.

První pomoc při mdlobách je:

• položte postiženého do vodorovné polohy (zem, postel), případně dejte dolní končetiny do zvýšené polohy (nezvedat do pravého úhle, pouze zvýšit!)
• ověřte, zda dotyčný dýchá – pokud ano, není třeba dávat umělé dýchání. Pokud nedýchá, nejde o běžné mdloby, je třeba začít dávat první pomoc, uvolnit dýchací cesty a zahájit masáž srdce

Stav bezvědomí

Hluboké bezvědomí může vzniknout po úrazu (např. po dopravní nehodě), po pádu, po zásahu elektrickým proudem, při předávkování léky, následkem tonutí, po epileptickém záchvatu ale i následkem otravy a z důvodu alergie, příčin může být celá řada.
V tomto stavu člověk nereaguje na zvuky, na bolest ani na další podněty. Bezvědomí je stav, který může být doprovázen i poruchou či zástavou dechu.

Co máte dělat, když na zemi leží bezvládně člověk

• Zjistěte jeho vědomí: přistupte k postiženému, oslovte ho: „Pane/paní je vám něco?,“ jemně s ním zatřeste a opakujte výzvu. Pokud pacient nereaguje ani na bolestivý podnět (štípnutí, poplácání dlaní po obličeji), je třeba zjistit, jestli dýchá.
• Zjistěte dýchání: Přiložte dlaň, tvář nebo ucho před ústa a nos postiženého, pokud necítíte proud vydechovaného vzduchu a nevidíte pohyb hrudníku, pacient nedýchá. Tep se nehmatá pro nespolehlivost a časovou náročnost úkonu!
  Klekněte si k pacientovi a zakloňte mu hlavu (uvolníte tím kořen jazyka, který brání v proudění vzduchu do plic).
• Někdy záklon stačí k tomu, aby pacient začal znovu dýchat, vytahování jazyka je zbytečné.
• Nikdy nepodkládejte hlavu, pacient v bezvědomí by se mohl zadusit!
• Volejte linku 155

Rychlý tip:

Pokud pacient dýchá normálně, uložte jej na bok se zakloněnou hlavou. Pokud pacient ani po záklonu hlavy nedýchá nebo nedýchá normálně, (nadechuje se mělce, občas, lapavě, chrčí), je promodralý, zahajte resuscitaci.

Fotogalerie (4)

Z praxe záchranáře

„Kdysi jsem byl svědkem toho, jak v obchodě omdlela slečna. Během pár vteřin nabyla vědomí zpět a říkala, že má nízký krevní tlak. V takovém případě, pokud se člověk rychle probere k plnému vědomí a běžně komunikuje, není nutné sanitu volat,“ říká Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska ZZS SČK.

Jsou ale stavy, kdy pomoc nutná je! „Jestliže se postižený neprobere zhruba do deseti vteřin a jeho stav přetrvává, případně dochází ke změně barvy kůže a sliznic, pokud se dotyčný probere, ale je dezorientovaný, je u něj stav apatie a všímáte si, že špatně komunikuje, nezvládá odpovědět na základní otázky typu – jak se jmenuje a jak mu je, kde se nachází a podobně - pak je zavolání záchranné služby namístě. Sanitu je vhodné volat i tehdy, pokud se postižený při pádu uhodí do hlavy, krvácí, říká, že mu není dobře či si o sanitu z nějakého důvodu sám žádá. Tím důvodem může být bolest i chronické onemocnění,“ dodává Bc. Marek Hylebrant.

Na vzniku textu se podílel Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Autor: Barbora Neubergerová