_Důležité první tři roky
V batolecím období probíhá pokrok zejména v oblasti hrubé a jemné motoriky a řeči.
Batole (1.-3.rok)
Začátkem tohoto období již mnohé děti dokážou udělat samostatně několik krůčků. Postupně začínají i běhat a skákat a koncem batolecího období udrží i rovnováhu na jedné noze. Ve věku dvou let dítě dokáže kopnout do míče a tak se pomalu zapojit i do sociálních venkovních her.
Vyvíjí se i chůze do schodů, po začátku prvního roku dokáže dítě vedeno za ruku jít do schodů směrem nahoru. Směrem dolů je chůze poněkud náročnější, to dítě dokáže až v polovině druhého roku.
Oblíbené kostky
Jde-li o jemnou motoriku, oblíbená bývá hra s kostkami, kdy se dítě procvičuje ve stavbě věže. V roce a půl dokáže postavit věž u 3-4 kostek, ve dvou letech z 6-7 a koncem batolecího období již z 9-10. Samozřejmě záleží na velikosti a materiálu, ze kterého jsou kostky vyrobeny a na mnoha dalších okolnostech doprovázejících vývoj dítěte.
Mezi nejefektivnější hračky pro procvičení jemné motoriky dítěte patří různé stavebnice a skládačky pestré na barvy a tvary, se kterými si batole trénuje úchop a logické myšlení.
První cílená slova
Řeč se u dítěte začíná vyvíjet již v průběhu prvního roku života. Kolem osmého měsíce se objevuje první slůvko s významem. Kolem jednoho roku života může takových slov být již šest, ve dvou letech až dvě stě až tři sta a koncem třetího roku až devět set. Zpočátku však nedokáže sestavit ze slov delší větu, ve dvou letech obsahují dětské věty jen 3-4 slova a teprve ve třech letech se dítě dokáže vyjádřit i v delším souvětí. Ve věku dvou let, kdy je dětská slovní zásoba již rozvinutější, dokážou mnohé děti například doplnit slůvko v říkance a ve třech letech zvládne dítě básničku či písničku říci samo. Vývoj řeči bývá však stejně jako vývoj v jiných oblastech značně individuální s velkými rozdíly mezi jednotlivci. Některé děti začínají mluvit později a na jejich další vývoj to nemusí mít žádný vliv.
Zapojte děti do svých aktivití!
Děti je možné i postupně začleňovat do chodu domácnosti a různých užitečných činností. Postupně mohou například donést a podat mamince při vaření různé předměty z vedlejší místnosti, zamíchat jídlo v misce či utřít plastový talířek. Samozřejmě je pro takové činnosti u dětí nutná trpělivost a dohled dospělého. Dítě se tak procvičuje v obratnosti, nabývá nových dovedností a vžívá se do sociálních rolí („hra na maminku či na tatínka“). Dítě má tendenci napodobovat v chování dospělého (chce vařit, když maminka vaří, bouchat, když tatínek přitlouká hřebík, atd.). Po jakékoliv hře by si však dítě mělo postupně zvykat na následný úklid. Ve věku dvou let dítě dokáže při úklidu alespoň pomáhat.
Do života stupují kamarádi
Kolem dvou let života dítěte se začíná vyvíjet i spolupráce s vrstevníky. Zpočátku jejich vzájemné vztahy nejsou nijak silné, jedná se spíše o občasné podání předmětu či tahanice o něj. Až ve třech letech se objevuje častější ráz spolupráce nebo soupeřivosti.
V batolecím období se rozvíjí prosociální chování, kdy se dítě poprvé snaží udělat někomu radost, utěšit někoho či poskytnout druhému pomoc. V tomto věku má větší zkušenosti s dospělými, se kterými je téměř ve stálém kontaktu. Je proto důležité občas zajít i mezi jiné děti například na dětské hřiště či na návštěvu ke známým, kteří mají malé dítě.
Často se stává, že pracující rodič nemá na dítě tolik času, kolik by si přál. Domů se vrací až k večeru, kdy pro dítě nastane čas na cestu do postýlky. I v takovém případě se dá využít posledního momentu dne. Dítě si může navyknout na společné hrátky s tatínkem ve vaně či čtení pohádek v postýlce před spaním. Je možné využít obrázkové knížky k procvičování nových slov. Již ve věku 15 měsíců mnohé děti dokážou ukázat některý detail na obrázku po vyzvání („ukaž pejska“,…), později je dokáže i sám pojmenovat. Je vhodné, najde-li si i pracující rodič na svého potomka alespoň zlomek svého pracovního dne.
Text vznikl ve spolupráci se specialitkami v oboru dětská psychologie PhDr. Ivanou Kubešovou a Lenkou Kubešovou.